Ostatní

Experiment odhalil, že na rychlosti spermií vůbec nezáleží. Vajíčko si prý spermii samo vybírá.

Mnoho lidí se stále ještě mylně domnívá, že při oplodnění záleží pouze a jedině na rychlosti spermií. Ta nejrychlejší vyhrává, spojí se s vajíčkem a vzniká embryo. Zní to jednoduše, jenže ve skutečnosti je to úplně jinak. Vajíčko si samo vybírá, kterou ze spermií „pustí dál“. Pokud se vajíčku spermie „nelíbí“, k sobě ji jednoduše nepustí.

Profesor Scott Gilbert, který se dlouhodobě zabývá výzkumem evoluční vývojové biologie, tvrdí, že vajíčko se v procesu oplodnění angažuje mnohem více, než se doposud předpokládalo. Vajíčko se spermiemi, obrazně řečeno, komunikuje a vybírá si tu nejvhodnější. Nejde tak o žádné dobytí, jak jsme si celý proces ještě donedávna představovali. Naopak, jde spíše o velmi pečlivý výběr řízený vajíčkem.

Populární představa: Závody spermií

Většina lidí si celý proces oplodnění představuje jako jakýsi závod spermií. Celé miliony spermií spěchají k cílové rovince, kde na ně čeká vajíčko. Ta nejrychlejší z nich slaví úspěch, zbytek umírá.

Zapomeňte na to – všechno vypadá úplně jinak, než jak nás to ve škole naučili.

O žádný závod nejde. Vítěz je předem určen – ať už spermie dorazí v jakémkoli pořadí, vajíčko si zvolí tu, která je k oplodnění nejvhodnější. Tu pak nechá proniknout dovnitř.

Z výzkumu vyplývá, že vajíčko není jen pasivní účastník procesu, jak vědci dosud předpokládali, ale právě naopak, hraje v reprodukčním procesu klíčovou roli, přímo ho řídí.

Vajíčko samo rozhoduje, které spermie odmítne a kterou spermii schválí. Toto zjištění mnohé komplikuje. Vše je očividně mnohem složitější než jsme si mysleli. Pohlavní výběr (sexuální selekce) zjevně probíhá už na buněčné úrovni.

Pohlavní výběr je jednou z nejdůležitějších stránek evoluce. Na základě různých znaků (například ocasní pera u páva) si organismy vybírají nejatraktivnějšího partnera, který potomkům předá nejlepší geny. Dosud se ale mělo za to, že sexuální selekce probíhá pouze na úrovni vyspělých organismů a nanejvýš u rostlin. Rozhodně ne však u buněk.

Experiment ukázal, že předávání genů není náhodné

Podle Mendelových zákonů genetiky (dodnes uznávaných), nese každý rodič dvě kopie svých genů. Při oplodnění dojde k jejich náhodnému rozdělení a potomek obdrží vždy jen jednu z těchto dvou sad.

Nedávno provedené experimenty ale Mendelovy zákony vyvrátily a ukázaly, že proces oplodnění neřídí náhoda.

V prvním experimentu byl myším samičkám do jedné sady genů vložen mutagen, který zvyšoval riziko vzniku rakoviny. Samečci měli v tomto experimentu všechny geny v pořádku. Výsledek odpovídal Mendelovým zákonům a zdálo se, že předání mutagenu je skutečně náhodné.

V druhém experimentu byl mutagen vložen do jedné sady samčích genů. Samičky měly tentokrát geny čisté. A tady byly výsledky překvapivé! Ukázalo se, že nemocných potomků bylo pouze 27 %. Předpokládalo se přitom, že jich bude 75 %.

Z experimentu vyplynulo, že vajíčko vadné spermie většinou „odmítá“ a vadný gen se tak na potomstvo předal méněkrát, než se očekávalo.

O autorovi

Profilový obrázek

Renata Horáková

error: Content is protected !!