OstatníPéče o tělo

Tourettův syndrom: Stigmatizace je stále velká. Léčba přitom většinou zabírá

O Tourettově syndromu jste už možná zaslechli. A pokud ano, vsadíme se, že jste především přišli do kontaktu s poněkud pokřivenými informacemi, které z tohoto onemocnění dělají něco, co ve skutečnosti není. Každý si totiž zapamatuje, že jedním z příznaků tohoto syndromu je tzv. koprolálie, což je silné nutkání k používání nevhodných či vulgárních výrazů. To je však jen jeden z mnoha projevů a rozhodně ne ten nejdůležitější. Přitom si tento syndrom rozhodně zaslouží více vaší pozornosti.

Jedná se o vrozené neuropsychiatrické onemocnění, které se navenek projevuje především pohybovými a zvukovými tiky. Takové symptomy logicky pacienta na veřejnosti stigmatizují a výrazně mu komplikují běžný život. Komu tato nemoc nejčastěji hrozí a jak se dá léčit?

Při postižení tímto syndromem dochází v mozku dojde k narušení produkce dopaminu a serotoninu, tedy látek, které jsou odpovědné za přenos nervových impulsů. Nejčastěji se první projevy objevují už v dětství, mezi 5. až 10. rokem života. Bývá častější u chlapců než dívek. Důvody vzniku nemoci nejsou zcela jasné, ale na vině bude pravděpodobně z velké části genetika, ale třeba také to, zda matka v těhotenství kouřila, či zda byly komplikace při porodu.

Jak se nemoc projevuje?

Asi nejviditelnějším příznakem Tourettova syndromu jsou nekontrolovatelné pohyby. Může jít třeba o mrkání, kašlání, pohyby rtů nebo krčení ramenem. V některých případech ale mohou být projevy i daleko výraznější – například pacient není schopen chvíli v klidu posedět, náhle začne poskakovat, kroutit se, dělat podivná gesta apod. Průběh nemoci obvykle zhoršuje také infekce, autoimunitní onemocnění a jiné choroby. Je typické, že příznaky začínají nabývat na síle zejména v období puberty.

Nedejte na první dojem

Někdy takto nemocní lidé působí na první pohled jako nevychovanci, nebo dokonce jako někdo s nízkým IQ nebo mizernou sociální inteligencí. Není to ale tak jednoduché. Pacient se jednoduše nedokáže ovládnout, i když ví, že je jeho chování nevhodné. Navzdory všemu nemoc nesouvisí s nízkým IQ a mohou jí trpět i nadprůměrně inteligentní lidé.

Šance na zlepšení?

Cílem léčby je potlačit příznaky. Nemoc totiž nelze zcela vyléčit, ale současná léčba dokáže příznaky natolik zmírňovat, že tito lidé mohou žít poměrně normálním životem. Zlomovým momentem bývá zejména přechod do dospělosti, kdy se až u třetiny pacientů mohou příznaky samy téměř vytratit.

Pomoci může psychoterapie a kognitivně-behaviorální terapie. K těmto osobám je třeba přistupovat velmi citlivě, trpělivě a shovívavě. Je samozřejmě možné nasadit i léčbu pomocí psychofarmak, která umí potlačit nepříjemné tiky a nutkání.

Agresivní chování

Kromě pohybových a zvukových tiků se u nemoci může projevovat i zvýšená agrese,  hyperaktivita, porucha ovládání impulsů, poruchy učení či výbušnost. Nezřídka bohužel bývá nemoc doprovázena i depresí či až sebevražednými sklony, které vychází především z toho, že pacient si svou „zvláštnost“ velmi dobře uvědomuje a není schopen dobře přijímat odmítavé reakce okolí.

Jak se nemoci bránit?

Účinná prevence nejspíš neexistuje, jelikož Tourettův syndrom je dědičný. Je ale prokázáno, že na vznik onemocnění má vliv například konzumace alkoholu nebo kouření během těhotenství. Minimálně touhle cestou lze tedy riziko minimalizovat.

Tento syndrom může mít velmi vážný dopad na fungování jedince, vytváří interpersonální konflikty, velice běžně je taková osoba terčem posměchu, vtipů a nepochopení. Je složité začlenit se do normálního kolektivu a fungovat v běžných vztazích.

I proto jsou včasné zachycení nemoci a léčba nesmírně důležité. Jen tak bude možné pacienta stabilizovat, pomoci mu potlačovat jeho nutkání a pracovat s ním na psychologické úrovni tak, aby byl schopen žít více méně normální život.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.

Štítky

Jana H.

Zajímám se o sport, cestování a zdravý životní styl. Baví mě zjišťovat novinky ze světa alternativních metod ve zdravotnictví i kosmetickém průmyslu a ráda se o tyto tipy dělím i s dalšími čtenáři. Psaní článků a předkladům se věnuji přibližně 7 let a stále hledám nové cesty, jak se v této profesi zdokonalovat. Ve volném čase objevuji nová místa po světe, trávím čas v přírodě a s přáteli a snažím se udržovat v dobré kondici. Občas si sice neodpustím sladký zákusek, ale baví mě experimentovat v kuchyni a hledat způsoby, jak nahrazovat rafinované cukry a nezdravé tuky za kvalitní přírodní suroviny.

Podobné články

Back to top button