Proč pereme prádlo? No přeci proto, aby bylo čisté a zbavené všech bakterií. Je tedy trochu paradoxní, že právě v pračce se bakteriím daří velmi dobře a často si tam užívají doslova ideální podmínky. Proto je nutné ji čistit. Víte, jak často a čím?
V prvé řadě je třeba si položit otázku, zda jste vůbec kdy pračku čistili a zda víte, že by se to dělat mělo. Pračce byste se měli podívat na zoubek přibližně jednou měsíčně. Budete se divit, kolik špíny, bakterií a plísní se tam nachází. Nejsnadněji poznáte znečištěnou pračku tak, že zapáchá a vyprané oblečení má jen velmi daleko ke svěžímu prádlu, které byste si jistě přáli mít.
Bakterie se dobře množí zejména při praní na nižší teploty, což je bohužel dnes praxe většiny domácností. Je to totiž ekologické, šetrné a pro dnešní oblečení vlastně nutné. Proto se v pračce i na oblečení může držet například bakterie E. coli, která způsobuje průjmová onemocnění nebo záněty močového měchýře, Salmonella, která způsobuje infekční průjmovou salmonelózu, nebo Staphylococcus, ten je zodpovědný například za infekci močových cest. Pokud jste si doposud mysleli, že přeci nepůjde o žádné hrozivé bakterie, možná jste nyní změnili názor.
Alespoň jednou za čas vyšší teplota
Prvním krokem je alespoň jednou měsíčně vyprat prádlo na 90 nebo aspoň 60 stupňů, například ložní prádlo – kromě toho, že vyčistíte pračku ještě zničíte roztoče. V případě, že nic na praní ve vysoké teplotě nemáte, zapněte pračku na prázdno. Je lepší spotřebovat trochu vody a energie navíc, než riskovat infekci.
Mezi další zásady patří například to, že prádlo nemocných členů rodiny by se mělo brát odděleně. Pokud víte, že jste nějak oslabeni, mělo by být samozřejmostí prát prádlo na teploty vyšší než 60 stupňů, aby se zabránilo přenosu nebezpečných patogenů.
Spodní prádlo, na kterém nejraději E. coli ulpívá, perte, pokud to jen trochu jde, zvlášť. A samozřejmě po dokončení cyklu vždycky prádlo ihned vyndejte a pověste, nenechávejte ho mokré uvnitř. Daleko častěji byste měli prát také ručníky, jelikož v nich se velmi snadno drží řada bakterií. Vlhké a teplé prostředí koupelny jim vyhovuje mimořádně dobře.
Ruční práci nic nenahradí
Řada praček má také samočisticí programy, které vám mají zaručit, že pračka bude skutečně čistá. Bohužel ale ani ty nefungují stoprocentně. Proto je jednou za čas nutné vzít hadřík, trochu dezinfekčního prostředku nebo jedlé sody a pořádně si vzít pračku do parády. Zaměřte se zejména na gumové těsnění, kde často najdete i prach nebo chuchvalce prachu apod.
Vaší pozornosti by neměl ujít ani filtr, který zachytává nečistoty.Ten se nachází ve spodní části pračky, jeho vyšroubování je jednoduché. Jen pozor, mějte připravený hadr, z filtru vyteče zbytková voda. Po každém praní nechte pračku také větrat a ideálně nechávejte dvířka otevřená po celou dobu, co pračku nevyužíváte.
Šíření bakterií můžete zabránit i dalšími způsoby. Poohlédněte se po pracím prostředku s obsahem bělidla, ale pozor na jeho složení. Neměl by obsahovat chlornan sodný, který může měnit barevné odstíny prádla. Volte spíše bělidla na bázi peroxidu vodíku, který neohrožuje barevnou stálost prádla. Peroxid vodíku má také silně dezinfekční účinky, takže i při nižších teplotách dokáže řadu nebezpečných bakterií zneškodnit. Dobrou variantou je také použití parní funkce, která má schopnost dezinfikovat a odstraňovat z prádla bakterie roztoče atd. (Zdroj: Pračky pro alergiky – srovnání a recenze).
Sušení prádla
Klíčové je také správné sušení prádla. Je ideálnější vyvěsit jej venku na slunci, ale chybou není dát jej také do sušičky. Co naopak vhodné není, je věšet prádlo v tmavých a vlhkých sušárnách, které bývají často ve sklepě, kde je vysoká vlhkost a prádlo nemůže dobře schnout. V takovém prádle se mohou množit bakterie a plísně, a to určitě nechcete.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.