Možná i vy jste už podlehli tlaku na to, že byste měli omezit používání pšeničné mouky a přesedlat na nějakou jinou. A možná ani ta žitná není úplně ideální, jelikož stále obsahuje lepek, který řada lidí považuje za velké zlo. Jenže i pokud se rozhodnete to bez pšeničné mouky, případně zcela bez lepku vyzkoušet, najednou narazíte na spoustu překážek. Jak se jim vyhnout a jak nahradit mouku tam, kde ji běžně využíváme?
Pro naši generaci je tou nejběžnější moukou mouka pšeničná. Ta přirozeně obsahuje lepek. Najdeme ji v běžném pečivu, v trvanlivém sladkém pečivu, v piškotech, v různých cukrovinkách i jako přídavek mnoha jiných potravinářských výrobků. Je prostě i tam, kde byste ji nutně nečekali. Snad i proto jsme moukou přesyceni a možná z toho důvodu se také zvyšuje množství alergií na lepek.
Špalda je ideální náhrada pšenice
Vhodnější, a také zdravější variantou, je špaldová mouka. Ta může pšeničnou mouku plně nahradit ve většině receptů. Je vak dobré vědět, že špalda je vlastně jen nešlechtěný druh pšenice. Má tedy velmi podobný obsah živin a samozřejmě také obsahuje lepek, i když v nižším množství. Pro celiaky tedy stále špaldová mouka není tou nejlepší volbou. Z obilných mouk můžete vyzkoušet i mnohé další druhy. Jsou jimi ovesná mouka, ječná mouka, anebo klasická žitná mouka. Žitnou mouku můžeme použít zejména při přípravě chleba. Stejně jako špaldu, tak i žitnou mouku dnes ji běžně seženete v každém supermarketu. Ječná nebo ovesná mouka se už objevuje méně často, ale ve specializovaných prodejnách jistě bude k sehnání. Použít je můžete třeba na koláč nebo na lívance, klidně i na běžné zásmažky do polévek či omáček.
Žitný chléb vás překvapí
Chcete-li vyzkoušet něco zdravějšího, vsaďte na žitnou mouku. Je poněkud tmavá, hutná a chuťově nemusí každému vyhovovat, ale je velice zdravá a obsahuje velké množství vitamínů, minerálů, základních živin i vlákniny. Využijete ji zejména na chleba nebo jiné pečivo, vynalézavější kuchaři ji však mohou využít i k přípravě zdravějšího těsta na pizzu nebo koláč, ovšem v tomto případě je potřeba žitnou mouku smíchat s jinou moukou ve vhodně zvoleném poměru.
Na zahuštění
Mouka se běžně přidává i do nejrůznějších omáček nebo polévek jako prostředek k zahuštění pokrmu. Pro tento účel se skvěle hodí i různé druhy bezlepkové mouky, například kukuřičná mouka, pohanková mouka, jahelná mouka či rýžová mouka. Výborné jsou ale také luštěninové mouky. Právě ty jsou často využívány k přípravě řady bezlepkových pokrmů. Může jít například o hrachovou mouku, fazolovou mouku, cizrnovou mouku a podobně. Zahustit polévku můžete také žitnou moukou, anebo škrobem. Tyto speciální mouky koupíte buď v sekci pro celiaky nebo ve specializovaných prodejnách. Je potřeba počítat s tím, že jsou většinou dražší a samozřejmě se s nimi i jinak pracuje, ale za zkoušku rozhodně nic nedáte, a zdravotní výhody jsou jistě také dost významné.
Na pečení
Pokud rádi připravujete koláče a bábovky, není nutně třeba vždy pracovat pouze s pšeničnou moukou. Není vždy nutné volit ryze bezlepkové směsi mouky s přemírou škrobu a emulgátorů, aby těsto bez lepku vůbec drželo pohromadě. Daleko lepší volbou je použít špaldovou celozrnnou mouku, ke které přidáte trochu ořechové mouky. Může to být třeba mandlová mouka nebo kokosová mouka. Výborné bábovky a koláče vznikají také z méně známé banánové mouky. Je to plantejnová mouka ze zelených banánů, která je bohatá na minerály a používá se pro bezlepkovou dietu. Nepoužívejte ji ale výhradně, spíše nahraďte část běžné mouky tímto experimentem. Pro jemné bábovky se hodí jemná bílá mouka s vysokým obsahem škrobu, třeba přidaná rýžová mouka, anebo třeba kukuřičný či bramborový škrob.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
