Pečivo to v dnešní době nemá lehké. Zatímco ještě před pár lety tvořilo naprosto běžnou součást jídelníčku většiny lidí a představovalo jakýsi stavební kámen našich pokrmů, dnes je situace hodně jiná. Spousta lidí pečivo zcela odmítá jíst a vyčítá mu nejen obsah lepku, ale také nadbytek soli, použití různých konzervatnů a nulovou výživovou hodnotu. Jak to je s pečivem doopravdy a které by mělo zůstat součástí našich jídelníčků i nadále?
Statistiky nicméně stále říkají, že průměrný Čech zkonzumuje ročně až 51,3 kg pšeničného pečiva, to znamená přibližně kilo týdně. Z tabulek je ale patrné také to, že množství konzumovaného pečiva v posledních letech klesá a to, že tyto výrobky jedí spíše malé děti a starší osoby, nikoliv lidé v produktivním věku. Nabídka výrobků tohoto druhu je přitom dnes obrovská. Nakupovat můžete nejen výrobky z pšenice, ale z celé řady dalších surovin. Jak se v obrovském výběru zorientovat?
Cereálie neboli obiloviny představují pro většinu lidské populace důležitou složku potravy. Klasické běžné pečivo se vyrábí především z pšenice, někdy i z mouky žitné, případně s přídavkem mouky ječné, grahamové, špaldové, pohankové či kukuřičné. Určitě nelze pečivo šmahem zavrhnout jako nezdravou potravinu. Do naší stravy přináší důležité sacharidy, vlákninu, vitamíny a také antioxidační a minerální látky. Vícezrnné pečivo pomáhá také k lepšímu trávení.
Jaké známe druhy pečiva?
Obvykle rozlišujeme pečivo běžné (rohlíky, housky, raženky, bagety a veky), jemné (koláče, šátečky, croissanty, záviny, vánočky) a trvanlivé (perníky, oplatky, extrudované výrobky). Například jemné pečivo má stanovený podíl tuku a cukru, trvanlivé pečivo zase musí splňovat určité předpoklady pro dlouhodobější skladování.
Nejčastěji si dopřáváme běžné pečivo
Běžné výrobky pečiva, které najdeme na pultech supermarketů i pekáren nejčastěji, mohou být například pšeničné (min. 90 % pšeničné mouky), žitné (min. 90 % žitné mouky), žitnopšeničné, celozrnné, vícezrnné nebo grahamové a speciální. Užitečné je rozlišovat zejména mezi pojmy celozrnné a vícezrnné pečivo. To celozrnné obsahuje nejméně 80 % celozrnných mouk, vícezrnné má mít kromě tradičních surovin ještě min. 5 % olejnin luštěnin (cizrna) nebo pseudoobilovin.
Zdravé pečivo je to celozrnné
Pro naše zdraví má největší význam konzumace čistě celozrnných výrobků. Obsahují totiž vlákninu, která je rozpustná a bobtnavá a má významný vliv na ochranu střevní sliznice. Pomáhá také zpomalovat vstřebávání cukrů a jiných toxických látek do těla. Pro tyto účinky si tedy dopřávejte zejména pečivo s obsahem žitné, ječné nebo ovesné mouky.
Uměle dobarvované pečivo
Bohužel jen samotná barva pečiva nám nenapoví, zda je pečivo celozrnné či nikoliv. Tmavé kousky pečiva bývají často uměle dobarvované, protože tmavá barva má na zákazníky psychologický efekt. Pokud ale chcete mít jistotu, že dobarvované pečivo nekupujete, nezbývá než číst etikety nebo se psát prodejců.
Uměle přibarvené pečivo mívá tmavší barvu od praženého žita nebo ječného sladu. Tyto přísady jsou sice zdravotně nezávadné, ale přesto vás mohou uvést ve velký omyl. Chcete-li mít jistotu, prostě se pějte po složení výrobku. I ve velkých supermarketech by vám obsluha měla být schopna podat k nahlédnutí seznam výrobků s jejich přesným složením a nutriční hodnotou.
Nezanevřete na lepek
Výrobky z obilovin nyní čelí silné negativní kampani proti jejich spotřebě, kvůli bílkovině v nich obsažené – lepku. Řada lidí se tedy lepku zcela dobrovolně vyhýbá, a to i přesto, že alergií na lepek netrpí. Odborníci ale upozorňují, že lepek by měl být běžným zdravým člověkem snášen naprosto bezproblémově a není důvod se mu ve stravě vyhýbat. Vyloučení pšenice a dalších obilovin ze stravy totiž může zdravé jedince ochudit o řadu prospěšných látek.
Jak pečivo skladovat
Možná jste si povšimli, že dnešní pečivo velice rychle ztrácí čerstvost a podléhá plísni. Jak jej tedy skladovat, aby vydrželo co nejdéle? Doporučuje se uchovávat pečivo při pokojové teplotě 18 °C, nikoliv však v plastovém sáčku, ale raději zabalené do čisté utěrky a následně vložené do vhodné nádoby. Tuto nádobu je nutné pravidelně čistit, aby se zamezilo množení bakterií a vzniku plísní. V případě odložené spotřeby je možné pečivo doma zamrazit, není to ale zcela ideální způsob skladování, neboť se tím mění nutriční hodnoty výrobku.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
