Možná patříte k lidem, kteří mají problém dělat úkoly včas a vždycky je donutí až hořící termíny. Pokud patříte k této skupině lidí, určitě jste někdy zatoužili po tom, aby to bylo aspoň občas naopak a vy jste se vyhnuli stresu, který práce na poslední chvíli vyvolává. Určitě by bylo fajn pustit se do úkolu ihned, s vervou a nadšením a mít spoustu času ho udělat a třeba i vylepšovat. Tenhle zvyk mají lidé, kterým se říká prekrastinátoři, lidé, kteří neumí práci odkládat. Zdá se, že jejich pracovní nasazení může být jen samé výhody, ale ve skutečnosti to není zcela pravda. I tento přístup má svá úskalí.
Většina lidí má problém ale spíše s odkládáním povinností na zítra či na neurčito. Jde o velmi otravný zlozvyk, který zná spousta lidí a věda pro něj našla i jméno – prokrastinace. Zajímavé je, že prokrastinace je vlastně novodobou civilizační chorobou vzniklou v důsledku zvýšených nároků, které na nás moderní doba klade. Podle výzkumů má s těmito věcmi problém až neuvěřitelných 80 % vysokoškoláků. Jsou tu ale i lidé, kteří přistupují k zadání úkolu zcela opačně, což s sebou také přináší jistá rizika.
Kdy se vrhnout do práce?
Lidé, kteří vše rádi nechávají na poslední chvíli, si toto počínání ospravedlňují tím, že pod tlakem se jim pracuje lépe. Opak je ale většinou pravdou. Odkládání úkolů na nejzazší možný termín přispívá akorát ke stresu, výčitkám a nekvalitně odvedené práci.
Prokrastinace pochází z latinského spojení dvou slov pro a crastinus. Volně přeloženo to znamená „patřící zítřku“. Opačný pojem je prekrastinace, a to zase může znamenat něco, co uděláme ještě před zítřkem. V podstatě to tedy popisuje situaci, kdy děláme vše načas a s dostatečným předstihem.
Zní to všechno hezky až do doby, kdy zjistíte, že vás tahle vlastnost může nutit dělat vše hned, a to i když se to vůbec zrovna nehodí. Chcete být první, mít rychle hotovo nebo alespoň začít přidělený úkol bez odkladu. Pro vaše okolí možná vypadáte jako velmi efektivní a produktivní lidé, ale sami tušíte, že to má svá omezení. Většinou ostatní, a dost možná ani vy, nevidíte, že za tím stojí hromada stresu a při pohledu zpět často i zbytečné fyzické vypětí.
Dělat všechno hned je vysilující
Vykonat něco hned, bez odkladu není nejlepším řešením vždy. Některé úkoly vyžadují nadhled a promyšlení, na které prekrastinátoři nemají strach. Ideální je nedělat všechno hned, ale umět určovat priority a podle toho si stanovit, co se dělá první a co později. Platí tedy, že pokud se na nějakou práci vrhnete hned a bez rozmyslu, je možné, že vám bude trvat déle, možná se v ní budete trochu i ztrácet nebo zjistíte po čase, že musíte začít znovu a jinak.
Rychlá práce mívá mouchy
Začít něco včas tak nemusí být vždy záruka úspěchu. Řada úkolů vyžaduje plánování, rozvržení a není dobré pouštět se do nich bez rozmyslu. Snadno se tak vyhnete zbytečnému vypětí, plnění nepodstatných úkolů a samozřejmě také stresu a přepracovanosti. Rychlost vždy není určující faktor úspěchu. Klíčová je i preciznost, efektivita, práce s rozmyslem a pečlivostí.
Odpočinek je zásadní
Zatímco prokrastinátoři mají na lenošení času dost, prekrastinátorům často schopnost relaxovat chybí. Když dokončíte jeden úkol, okamžitě začínáte pracovat na druhém. Možná vás to psychicky uspokojuje, ale tiše vás to vyčerpává a bere vám to energii a sílu. Zbrklost v kombinaci s únavou může vést k nedostatečně provedené práci, která má chyby nebo není dotažená. Naučte se uvolnit, i když nemáte odškrtané všechny úkoly z to do listu, a uvědomte si, že odpočinek je klíčový i pro vás.
ZDROJ: https://theswaddle.com/what-is-precrastination/
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
