Škoda Yeti byla představena v roce 2009 jako první SUV mladoboleslavské značky. Za 8 let jí bylo vyrobeno více než 600 000 kusů, a dnes je tak v pozici žádané ojetiny. Lze ji jako rodinné auto doporučit, nebo uděláte lépe koupí Octavie?
Design
Škodovce se s modelem Yeti svého času povedla celkem nevídaná věc. Automobilka tehdy vyhlášená usedlým a takřka severským designem svých vozů vypustila do světa něco minimálně překvapivého. Že se designérům z Mladé Boleslavi povede vychytat proporce kompaktního SUV, s tím se dalo počítat. Vzhled těchto vozů býval prostý výstřelků a Škoda se jednoho z nich dopustila. Dvojitá přední světla tehdy šokovala nejen u nás. A tento drobný ale zároveň charakteristický prvek Yetiho si získal spoustu fanoušků. O to smutnější bylo loučení s ním. V rámci modernizace totiž Škoda Yeti o tuto hříčku přišla, asi aby příliš nevyčnívala.
Použitá technika
I když se Yeti zdá být svébytným modelem, žádnou převratnou techniku v jeho útrobách nehledejte. Vychází z běžné Octavie. Žádný offroadový rám, žádná trvalá čtyřkolka. Škoda Yeti byla střižena v duchu dnešních SUV. To znamená zvýšený podvozek, tužší tlumiče a jinak klasický osobák. Zadní náprava je víceprvková, základem pak logicky pohon předních kol a manuální převodovka. Dostupné jsou verze 4×4 s připojitelnou zadní nápravou a samozřejmě i automaty DSG, konkrétně v šesti- a sedmistupňové variantě. Většina manuálních skříní byla šestistupňových, ovšem nejslabší motorizace měly o kvalt méně.
Toto řešení s sebou přináší řadu pozitiv i některá negativa. Dobrou zprávou je, že Škoda Yeti je bez problémů servisovatelný vůz. Její techniku zná každý mechanik a nepotýká se (téměř) s ničím, co by netrápilo i jiné Škodovky. Hlavním negativem pak je zhoršená aerodynamika. Ta se propisuje do citelně zvýšené spotřeby. Oproti Octavii s totožným motorem počítejte s litrem či litrem a půl navíc. Ve vyšších rychlostech pak navíc čekejte i horší dynamiku. Jízdní odpory se prostě počítají.
A když už je řeč o pohonných jednotkách, i tady nabídka de facto kopíruje Octavii. Zážehové reprezentují přeplňované čtyřválce TSI o objemu 1.2, 1.4 a 1.8 litru. K dispozici je i vznětová šestnáctistovka a dvoulitr. Poslední jmenovaný se doporučuje asi nejvíce, pokud tedy vybíráte starší kusy před přechodem na normu EURO 6. S jejím příchodem v roce 2015 dostaly vznětové motory dodatečné vstřikování močoviny pro snížení emisí oxidů dusíku. Pro ně nebyly připravené, a tak jsou díky složitější konstrukci potenciálně méně spolehlivé a zároveň významně hladovější. To zážehové motory po modernizaci naopak na spolehlivosti získaly, zejména pokud se bavíme o 1.2 a 1.4 TSI.
Komfort a praktičnost
Jak Škoda Yeti překonává soudobou Octavii stylem a designem, tak ji ani zdaleka nemůže stačit praktičností ani komfortem. Vývojáři cílili především na západní trhy, kde se připlácí hlavně za šmrnc a naopak na velikosti kufru se tolik nelpí. Ne, že by Yeti nestačil běžné rodině. Zavazadlový prostor odpovídá tomu, co je mezi kompaktními SUV běžné a ani posádka si na prostor nebude stěžovat. Kdo ale přesedne z Octavie nebo ze Superbu, bude nejspíš zklamán.
To platí i o komfortu. Zvýšený podvozek je sice na silnici velmi schopný, ovšem docíleno toho bylo jeho zvýšenou tuhostí. Celkově je tak Yeti relativně prkenným vozem. Na kvalitním asfaltu si ničeho nevšimnete. Záplatované silnice nižších tříd ale v Yetim nebudou oblíbenými zkratkami.
Spolehlivost
Co se spolehlivosti týče, statisticky Yeti nijak nevybočuje ze zvyklostí mladoboleslavských vozů. V porovnání se stejně starými konkurenty patří k lehkému nadprůměru. Jeho motory a převodovky trápí stejné neduhy jako v jiných škodovkách a byly o nich popsány již stohy papíru. Vyzdvihnout tak lze hlavně relativně slabou antikorozní ochranu. Spousta ojetých vozů Škoda Yeti má ve špatném stavu podvozek. To však není dáno jeho poddimenzováním, ale spíše nevhodným zacházením a častým využíváním vozu v terénu. Ten jeho kolbištěm skutečně není.
Zdroj obrázku: Pixabay
