Mít vlastního domácího mazlíčka je touhou řady lidí. Umožňuje vám nebýt nikdy sám, mít se o koho starat a pro řadu lidí je pes, kočka, králík nebo třeba andulka plnohodnotným přítelem, na kterého nedají dopustit.
Jenže mít doma zvířátko není jen velká zodpovědnost, ale potenciálně i riziko pro vaše zdraví. Měli byste vědět, že zvířecí přátelé na vás mohou nevědomky přenést zárodek více či méně vážného onemocnění. Ohroženi jsou zejména jedinci s oslabenou imunitou, mezi něž patří těhotné ženy, děti a staří lidé. Nemoci mohou být zcela banální, ale i velmi komplikované.
Naštěstí existuje jedna účinná prevence, která sice nezabere vždycky, ale většinou ano – správná a pravidelná hygiena. Nezapomínejte na to, že váš domácí mazlíček je stále zvíře, které má přeci jen trochu jiné návyky než my, lidé, a po každém kontaktu s ním si myjte ruce. Je to spolehlivá cesta, jak si uchovat pevné zdraví a nic vás to nestojí.
Plísně
Poměrně často přenášenou nemocí mohou být plísně. Ty můžete chytit nejčastěji od koček, morčat nebo i psů. Domácí mazlíčci, a jejich mláďata zejména, vypadají roztomile, ale jsou často zdrojem plísňových nákaz. Na první pohled přitom nemusíte nic poznat, a přesto se v jejich kožíšku může nákaza ukrývat. Infekce se řeší předepsáním antimykotické (protiplísňové) masti, v závažnějších případech užíváním antimykotických léků. Pokud tedy po kontaktu se zvířetem zaznamenáte svědění pokožky, její olupování, začervenání a podobné reakce, je na místě navštívit lékaře a situaci řešit.
Salmonelóza
Pokud jste hrdým majitelem hada nebo jiného plaza, je na místě obávat se také možné nákazy salmonelou. Ta totiž žije v zažívacím traktu hadů, ještěrek, želv a leguánů. U zvířat příznaky způsobovat nemusí, zato člověka může postihnout křečemi břicha, průjmem a horečkou, které mohou trvat až týden. Nejjednodušším řešením je požádat jednou do roka vašeho veterináře, aby vašemu mazlíčkovi provedl test na tuto bakterii. Bude-li negativní, nemusíte se ničeho obávat.
Zápal plic
Milovníci papoušků by měli být obezřetní zejména co se týče zápalu plic. Vdechnutím vysušených sekretů infikovaného ptáka se můžete nakazit takzvanou papouščí horečkou, což je jedna z forem zápalu plic. Papouškovi tato specifická bakterie vůbec nemusí škodit, ale pro člověka může mít vážné následky. Příznaky jsou například horečka, zimnice, bolesti svalů a suchý kašel, na což vám lékař nejspíš předepíše antibiotikum. Abyste maximálně snížili riziko nakažení, čistěte ptačí klec raději v dobře větrané místnosti a ideálně s rouškou před nos a ústa.
Toxoplazmóza
Pamatujete si, že vám jako malým rodiče radili, abyste se ke kočkám zas tak moc nepřibližovali? Mysleli to s vámi dobře. Právě kočky totiž mohou přenášet velmi závažnou nemoc toxoplazmózu. V kočičí stolici může přebývat parazit který je nebezpečný zejména pro ženy. Pokud totiž infikuje těhotnou ženu, může dítěti způsobit závažné vrozené vady. Nakazit se dá z kočičího trusu, takže buďte zejména při čištění domácího záchodu mimořádně opatrní. Tato nemoc se projevuje podobně jako chřipka, ale může zasáhnout třeba i oko. Nemoc se projevuje jednostrannou bolestí oka, různými poruchami zraku nebo záněty sítnice. U kojenců může vést k oslepnutí.
Meningitida
Krkolomný název lymfocytární choriomeningitida (zkráceně LCM) označuje virové onemocnění, jímž se můžete nakazit z moči, trusu nebo hnízdních materiálů infikovaných hlodavců. Chytit jej tedy můžete třeba od křečků, morčat či králíků. Projevy se podobají chřipce, těžké případy mohou vést až k rozvoji encefalitidy. Opět existuje zvýšené riziko u těhotných žen, kdy se nemoc může přenést na nenarozené dítě a zapříčinit vznik vrozených vad nebo mentální retardaci. Nakažené zvíře přitom neprojevuje viditelné známky onemocnění, takže se riziko velmi těžce odhaluje.
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
