Většina lidí ji má vždy po ruce nebo v kabelce, aby v případě potřeby mohli rychle osvěžit svůj dech. Řeč je samozřejmě o žvýkačce, která ale nemá v dobré společnosti příliš pozitivní pověst. Většinou se spíše ztotožňuje s náctiletými puberťáky, kteří ji nedají z úst doslova nikdy. Víte ale, kde se žvýkačka vzala a k čemu všemu nám ještě může pomoci?
Žvýkalo se již dávno předtím, než byla žvýkačka oficiálně vynalezena v podobě, jak ji známe dnes. Dříve se ale žvýkala třeba smola, koka, kůže, včelí vosk nebo míza z gumovníku. Švédský archeologický výzkum odhalil žvýkačky dokonce v 9000 let starých vykopávkách. Ale proč to vlastně pravěcí lidě dělali? I když se jednalo o lidi, kteří žili v kompletně jiné kultuře, důvody žvýkaní jsou i dnes velmi podobné. Předci také potřebovali osvěžit dech, vyčistit ústní dutinu, nebo i uvolnit psychické napětí a zahnat hlad.
Komerční produkt
První žvýkačku určenou k prodeji vyrobili bratři Curtisové v roce 1848 ve Spojených státech. Jejich produkt by ale jen stěží dnešnímu zákazníkovi zachutnal. Jednalo se o tuhý a nepříliš dobrý kousek žvýkací gumy, ale rozhodně to byl významný posun od smoly nebo vosku.
Žvýkací gumu si o dvacet let později nechal patentovat jistý americký zubař, ale největší rozkvět zažila žvýkačka paradoxně v Mexiku, kde ji propagoval velký milovník žvýkání, mexický exprezident Antonio Lopez de Santa Anna. Ten do New Yorku přijel představit tzv. chicle, což byla sušená šťáva ze stromu sapodilly, která byla méně trvanlivá a pružná než guma a prezident miloval ji mít neustále v puse. Toho si všiml vynálezce a fotograf Thomas Adams a od toho byl už jen krůček k vynálezu moderní žvýkačky.
Je žvýkání zdravé?
Možná si tuto otázku často kladete. Žvýkání je v jistém ohledu nutkavá činnost, která nám může přemoci třeba chuť na cigaretu nebo na sladké, ale pomáhá také když se cítíme pod tlakem nebo potřebujeme nějak osvěžit. I proto bylo žvýkání podrobeno rozsáhlému výzkumu, ze kterého vyplynulo, že žvýkání je pro nás skutečně zdravé. Tedy samozřejmě pokud žvýkáme vhodné žvýkačky, které neobsahují cukr. Je totiž vědecky podloženo, že žvýkání působí blahodárně nejen na chrup, ale prospívá i paměti a soustředění.
Někteří vědci dokonce tvrdí, že může pomáhat i v boji proti rakovině. Finští odborníci totiž obohatili běžnou žvýkačku o cystein. Jedná se o základní jednotku bílkovin, která dokáže zmírnit neblahý vliv acetaldehydu, což je látka velmi riziková pro vznik nádorového bujení.
Žvýkání vhodné žvýkačky také chrání zuby. Napomáhají tomu sliny, které při žvýkání hojněji a snadněji vznikají. Právě sliny posilují zubní sklovinu a ničí bakterie a kyseliny, které v ústech zůstávají zejména po jídle. Žvýkačky mohou pomoci i při dietách a hubnutí, protože zahánějí prudkou chuť na sladké a dávají mozku signál, že právě jíme, takže není potřeba mít hlad.
Jaká žvýkačka je nejlepší?
Jak žvýkat správně? Samozřejmostí je, že by žvýkačka měla být bez cukru. Zapomeňte tedy na všechny barevné varianty pro děti, raději kupujte skutečně kvalitní žvýkačky s osvěžující chutí. Žvýkačky obsahují umělá sladidla, takže velké množství by nám službu neudělalo, a proto je důležité žvýkat také s mírou a nezaplácávat se za den jednou žvýkačkou za druhou. Je důležité pamatovat i na to, že žvýkačky rozhodně nenahrazují klasické čištění zubů, spíše ho doplňují nebo na chvíli zachrání náš dech.
Děti by žvýkat měly spíše minimálně, protože existuje riziko, že žvýkačku spolknou nebo se ní začnou dusit. U starší dětí není žvýkání nijak na závadu, a dokonce ani nevadí, když ji čas od času spolknou. Rozhodně jim nebudou ve střevech ležet sedm let, to je jen mýtus.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
