Může nám výběr určitého filtru napovědět mentální stav jedince, který ho zvolil? Podle nové studie publikované v deníku EPJ Data Science, sociální média a mentální onemocnění jsou úzce propojena. A obrázky, které člověk sdílí na Instagramu (a způsob jakým jsou upravené) nám mohou poskytnout náhled do znaků deprese.
Studie prozkoumala více jak 40 000 instagramových příspěvků od 166 subjektů. Vědci si nejprve zvolili účastníky, kterým již dříve byla zjištěna deprese. Poté použili nástroje pro strojové učení na identifikaci vzorců v příspěvcích. Ukázalo se, že existují rozdíly v tom, co publikují lidé v depresi a lidé depresí netrpící.
Lidé s depresí používali filtry méně často jak lidé bez deprese. A když už filtry použili, používali nejvíce filtr, který učinil fotky černobílé. Jejich fotografie taky častěji ukazovaly obličej. Naproti tomu lidé bez deprese nejčastěji užívají filtry, které naopak fotky zesvětlují.
Propojení sociálních médií s mentálním onemocněním
Toto není poprvé, co vědci zkoumali roli, kterou hrají sociální média v mentálním zdraví. Jak se sociální média stále více hluboce zakořeňují v naší společnosti (kdy jste naposledy strávili jeden celý den bez prohlížení facebooku/ instagramu/ twitteru/ snapchatu?), jejich role v našem mentálním blahobytu je též více studována. A některá zjištění jsou, no, znepokojující. Rozeberme si tedy roli sociálních médií v mentálním zdraví.
Sociální média a deprese
Sociální média mohou zhoršit pocity deprese. Jedna studie dokonce zjistila, že čím více sociálních platforem člověk aktivně navštěvuje, tím větší má pravděpodobnost, že bude trpět depresí nebo úzkostí.
Lidé, kteří se pohubují pouze na dvou nebo méně platformách měli snížené riziko deprese a úzkosti na rozdíl od lidí, kteří navštěvují sedm až jedenáct rozdílných platforem, i po kontrole, zdali by mohli k mentálnímu onemocnění přispět i jiné faktory.
Přestože sedm platforem může znít jako hodně, facebook, instagram, snapchat, pinterest, youtube, a twitter už dělají šest. Přidejte k tomu nějakou seznamku nebo chatovací místnost a brzy pochopíte, jak mohou být lidé angažovaní na tolika stránkách.
V malé studii provedené v Británii na mladých lidech vědci identifikovali instagram jako sociální platformu, nejvíce spojovanou s negativními pocity, včetně deprese, úzkosti, pocitu osamělosti, spánkových obtíží, a šikany. Hned za istagramem je v těsné blízkosti snapchat. Obě tyto platformy se hodně soustředí na obrázky, které mohou pozdvihnout pocity méněcennosti i a podpořit nízké sebevědomí, kvůli tomu, že lidé mají tendence srovnávat sami sebe k ostatním.
Sociální média a pocit samoty
Přestože máme více způsobů jak kdy dřív, jak se udržet v kontaktu s lidmi, právě včetně sociálních médií, osamělost je na vzestupu, zejména mezi staršími dospělými. Studie zabývající se dospělými ve věku 45 a více let zjistila, že 35 % z nich se cítí osamělí, a že 13 % z osamělých účastníků cítí, že „mají méně hlubokých spojení, od té doby, co udržují kontakt s lidmi pomocí internetu.“
Jenom proto, že lajkujeme statusy přátel a prohlížíme si jejich fotografie z dovolené neznamená, že si s nimi cítíme ve spojení. Dokonce to může mít za efekt, že člověk tráví méně času aktivitami zahrnující sociální interakci, jako je dobrovolnictví, následování koníčků, či práce v organizacích na kterých nám záleží. Vědci to dokonce nazývají osamělou epidemií – zvyšuje totiž rizikový faktor předčasné smrti stejně tak, nebo dokonce více jak obezita.
Nejsou to také jen dospělí jedinci, kteří jsou tímto postižení. Jeden výzkum prokázal, že i po kontrole faktorů jako je pohlaví, věk, a vnímaná sociální podpora, čím větší je facebooková síť dospívajícího, tím více kortizolu produkují. Kortizol je známý jako stresový hormon, a zvýšená hladina tohoto hormonu může vést například k úzkosti a problémům se spánkem. Vědci vytvořili teorii, že číslo ukazující množství přátel na facebooku může být pozitivní pouze do určitého bodu, jakmile je však přesažen převezme kontrolu vyšší hladina kortizolu a stresu.
Sociální média a narcismus
Sociální média také poskytují platformu pro narcisisty a lidé s narcistickými tendencemi. Co je však nejvíce zajímavé, narcisisti s nízkým sebevědomím jsou právě více aktivní na facebooku. Podle jedné studie, závislost na facebooku často předvídá narcismus a nízké sebevědomí. Je pravděpodobné, že tito lidé používají sociální média, aby nakrmili své ego, a také aby zkrotili pocity malého sebevědomí pomocí online uznání.
Varovné signály problémů se sociálními medii
- Závislost na chytrém telefonu – zejména kontrola sociálních médií
- Udržování kontaktu s rodinou a přáteli pomocí komentářů na jejich statusech, ale už si nepamatujete, kdy jste s jedním z nich volali, nebo je dokonce viděli tváří v tvář.
- Kontrola vašich sociálních platforem je to poslední, co děláte před spaním a také to první co děláte po probuzení.
- Cítíte se poplašně, pokud uběhlo několik hodin, kdy jste nemohli zkontrolovat své účty na sociálních mediích.
- Jste poblázněni myšlenkou „zachycení momentu“ abyste ho později mohli publikovat.
- Jste naštvaní, pokud nikdo neokomentuje váš nejnovější status, a dokonce ho stáhnete, pokud jste nenasbírali dostatečný počet reakcí.
- Ať už čekáte ve frontě na záchod nebo v bance, či máte červenou na semaforech, vždy se přistihnete při kontrole, jestli vám něco neuniklo, nehledě na to, kde jste, nebo kolik času máte.
Jak najít rovnováhu mezi užíváním sociálních médií a mentálním onemocněním
- Nastavte si budík
Mnoho z nás využívá mobilní telefon jako budík. Jenže to jenom podporuje užívání telefonu a kontrolu sociálních médií. Přejděte raději na starý dobrý budík na nočním stolku, abyste takovým činnostem předešli. Také zkuste nastavit mobil na režim letadlo alespoň hodinu před spaním, abyste zjistili, jak dlouho můžete fungovat bez sociálních médií. V režimu letadlo funguje budík, ale nebudete zahlcení novinkami ze světa.
- Sejděte se s přáteli
- Pamatujte, že ne vše co vidíte online je skutečné
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
