O geneticky modifikovaných potravinách už jste jistě slyšeli. Většinou nemají zrovna pozitivní hodnocení, a naopak bývají odsuzovány pro negativní dopady na zdraví. Je však pravdou, že každá mince má dvě strany a platí to i v tomto případě. To, co může mít zdánlivě jen negativa, má i své pozitivní stránky.
Rostoucí populace bude vyžadovat spoustu jídla
Nepopiratelným faktem je, že počet obyvatel se celosvětově neustále zvyšuje. K roku 2019 dosahoval 7,7 miliard, ale současným tempem se v roce 2030 budeme dotýkat až 8,5 miliard, 9,7 miliard v roce 2050 a 10,8 miliard v roce 2100. Je tedy jasné, že pokud se nějak výrazně nezmění dosavadní systém produkce potravin, brzy nebudou zásoby stačit pro všechny. Už nyní si bereme daleko více zdrojů, než je naše planeta schopna obnovit, a klimatické změny zemědělcům přidávají ještě další vrásky. Proto někteří vědci pracují na objevení mechanismu, díky kterému by se rostliny snadněji mohly přizpůsobovat měnícím se podmínkám a rychleji růst či plodit. K tomu by významně mohly přispět metody genového inženýrství.
Manipulace s geny
Díky možnosti „vypnutí“ nebo „zapnutí“ určitého genu nebo jeho příznivé varianty může genetická modifikace vést ke zvýšení produkce plodiny. Taková rostlinka se snadněji přizpůsobí aktuálním podmínkám a může úspěšně růst a plodit také za zhoršených zemědělských podmínek, které by „běžné“ rostlině nestačily. Například se může jednat o přizpůsobení slanému prostředí, které umožní zavlažování slanou vodou, nebo vyšší odolnost rostlin vůči plísním či parazitům. Nebude tedy třeba nutné používat pesticidy nebo herbicidy, které v současnosti půdu mimořádně zatěžují.
Je třeba si uvědomit, že téměř žádná plodina, kterou v dnešní době konzumujeme, není původní. Vytvoření nových plodin vedlo k lepším výnosům a vyšší odolnosti, která je nezbytná pro udržení našeho životního stylu a úrovně. K vytvoření nových odrůd a vlastností se využívá také fyzikální nebo chemické mutageneze (proces, při kterém díky působení mutagenů dochází ke změnám v DNA). Funguje to tak, že semínka rostlin jsou vystavena různě vysokému stupni ionizujícího záření nebo chemickým látkám, čímž dochází k určitým změnám v DNA. Na základě toho dojde k vytvoření odlišných vlastností této plodiny. U nás bylo například vyšlechtěno mnoho odrůd ječmene, přičemž některé z nich se používají i pro výrobu piva.
Genetická modifikace může zachránit životy
Pokud známe vlastnosti genomu dané plodiny, můžeme cílit na konkrétním změny, které umožní třeba měnit i složení makro a mikronutrientů. Např. tzv. “zlatá rýže” je takto upravena k produkci beta karotenu, tedy prekurzoru vitaminu A. Tento vitamín je velmi nedostatkový zejména v rozvojových zemích Afriky a jihovýchodní Asie. Kvůli tomuto nedostatku ročně oslepne až půl milionu dětí a polovina z nich do roka od ztráty zraku umírá. Tato zlatá rýže přitom může pomoc těmto ztrátám zabránit.
Panika z geneticky modifikovaných potravin je přehnaná
Velký potenciál by podle vědců mohly mít také tzv. jedlé vakcíny. Rostliny mohou být pomocí genového inženýrství stimulovány k produkci specifických bílkovin, které by mohly nahradit běžné vakcíny. To by se uplatnilo nejvíce zejména tam, kde je jejich transport náročný nebo nemožný.
Bezpečnost geneticky modifikovaných potravin je dlouhodobě sledována a vyhodnocována. A vědci opakovaně docházejí k závěrům, že tyto potraviny nejsou nebezpečné. Může se však stát (a je pravděpodobné, že se tak děje), že kvůli změně genetické informace mohou během procesu vzniknout nové alergeny.
Bát se nebo být v klidu?
Produkce geneticky modifikovaných potravin neustále roste. I na území EU je pro potravinářské a krmné účely povoleno používat některé druhy geneticky modifikovaných potravin – například kukuřice, sóji, řepky, cukrové řepy apod. Na takovou skutečnost byste ale měli být vždy upozorněni přímo na obale. Pokud se vám tedy tento nápad nezamlouvá, dá se těmto potravinám vyhnout.
Je však zřejmé, že současná produkce potravin nám v budoucnu jednoduše nebude stačit. I když mohou mít geneticky modifikované potraviny určité zápory, je dobré nezapomínat ani na pozitiva. V případě řešení celosvětového hladu a deficitu makro i mikronutrientů by mohly právě sehrát poměrně významnou roli. Zatracovat je hromadně bychom tedy neměli. S postupujícím vývojem se jistě podaří eliminovat i případné hrozby nebo nedokonalosti a geneticky modifikované potraviny budou schopny nahradit mnoho původních surovin.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
