O slepém střevu většinou víme až tehdy, když nás začne zlobit. Možná se domníváte, že je to velice neužitečná součást našeho těla, která jen dělá potíže, ale není to tak. Podle některých teorií ale v těle plní řadu klíčových funkcí a chrání jeho vnitřní prostředí před infekcí. Proto bychom jeho význam a užitečnost neměli podceňovat. Slepé střevo lidově “slepák” se nachází v pravém podbřišku a v trávicím procesu nezastává žádný úkol. Neznamená to ale že je zcela bezcenné a neužitečné.
Když se slepé střevo zanítí nebo praskne, může dokonce ohrozit život. A ti, kdo tento problém zažili, dobře vědí, že to rozhodně není nic příjemného. Bolest je velmi výrazná a často je nutný rychlý zásah. V pravěkých dobách ale v lidském těle mělo své opodstatněné místo a podle některých hlasů tomu tak může být i dnes. K čemu slepé střevo sloužilo našim předkům?
Slepé střevo v historii
Tomuto malému kousku našeho střeva se věnoval třeba i Charles Darwin. Ve svých knihách řadí k orgánům, které měly pro naše předky nedocenitelný význam. Podle něj se jedná o pozůstatek z dob, kdy jim pomáhalo v trávení jídla. A současní vědci s ním nemohou než souhlasit. Dříve se totiž lidé více stravovali rostlinnou stravou a v tomto případě bývalo slepé střevo větší a plnilo i důležitější funkce Postupem času, když lidé začali stále častěji jíst maso a živočišné výrobky, ztrácelo slepé střevo svůj význam, a proto postupně zakrnělo.
Slepé střevo dnes
Ani v dnešní době jej ale nemusíme zcela odepisovat. Výzkumy posledních let jednoznačně připouští jeho prospěšnost. Biologové hovoří o tom, že v trávicím systému produkuje a ukládá mikroby, které jsou nezbytné pro zdravou střevní mikroflóru.
Prospěšné střevní bakterie jsou totiž pro naše trávení i imunitu zcela nezbytné. Důsledkem střevních nebo infekčních průjmových onemocnění bývají tyto přátelské mikroby z těla vyplavovány a nastává nerovnováha mezi bakteriemi, které jsou tělu vlastní a mikroorganismy, které jsou choroboplodné. A právě v této chvíli dokáže slepé střevo zasáhnout a pomoci. V kritické situaci dokáže vypustit do střeva dávku prospěšných bakterií, a tím pomoci opětovně nastolit rovnováhu.
Zánět umí pozlobit
Když se do slepého střeva dostane infekce, zanítí se. Ta může přijít z žaludku nebo ze zatvrdlé stolice, která dlouho zůstává ve střevech. Zánět většinou poznáte dost rychle. Dostaví se akutní potíže doprovázené bodavou bolestí, kterou prostě jen stěží přehlédnete. Dalšími doprovodnými příznaky zánětu bývají změna tělesné teploty, která bývá ze začátku mírně zvýšena, později přechází až v horečku, zpravidla zrychlený puls – kolem 90/min, zácpa, nechutenství a citlivost břicha na dotek.
Bez okamžitého řešení, kterým bývá zpravidla chirurgické odstranění, může slepé střevo prasknout, způsobit další šíření infekce, otrávit krev a ohrozit dokonce i život. Proto je namístě ihned vyrazit do nemocnice a svěřit se do odborných rukou lékařů. Postupem času se začíná také pracovat na alternativních metodách léčby, aby nebylo nutné přistupovat k operaci, která je vždy riziková. Nabízí se například léčba antibiotiky. Studie prokázala účinnost v 61 procentech sledovaných pacientů.
Následky operace
Jak již bylo řečeno, slepé střevo hraje v těle svou roli, a to zejména ve vztahu k imunitě. Jak to tedy bude po operaci, když už slepé střevo nemáte? Co převezme jeho funkci? Chování těla poté, co se slepé střevo vyoperuje, je individuální. To, že má někdo slepé střevo vyndané, může ovlivnit imunitní funkce. Je tedy jistě na místě usilovat o celkové posílení imunity a o navrácení střevní mikroflóry do ideálního stavu. Pomůže konzumace kysaných mléčných výrobků a případně zařazení i nějakých potravinových doplňků.
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
