Demence. Už jen to samotné slovo v nás určitě vyvolává nelibé pocity. A to si pod tímto slovem možná představíte jen neurčitou poruchu, která ovlivňuje myšlení člověka. Co ale teprve lidé, kteří tuto chorobu zažívají u sebe nebo svých blízkých? Ti pak nejlépe vědí, že i realita této nemoci je velmi bolestná a plná trápení.
Demence je označení pro skupinu symptomů, které ovlivňují paměť, sociální schopnosti a každodenní fungování. Nejvíce se projeví zejména ve ztrátě paměti a dezorientovanosti. Často se demence zaměňuje právě za obyčejné zapomínání, které ve staří postihuje většinu lidí. Lidé si často pletou symptomy signalizující demenci s jinými mentálními poruchami. Dnes odhalíme některé mýty, které se k demenci vážou.
Alzheimerova nemoc a demence je to samé
Kdyby to bylo to samé, proč bychom používali dva odlišné názvy? Ne – jedná se o dvě úplně rozdílné choroby, které se mohou částečně projevovat stejně, ale rozhodně to není totéž onemocnění. Na rozdíl od Alzheimerovy choroby, která je postupujícím onemocněním, je demence syndrom. Ztráta paměti je typická pro obě onemocnění, ale jinak se mohou projevy nemoci významně lišit.
Pouze staří lidé mají demenci
Staří samozřejmě je významným faktorem, který k rozvoji nemoci přispívá, ale v žádném případě se netýká jen starých lidí. Demencí můžete onemocnět i ve dvaceti letech. A o to hůře se s tím pak vy i vaše okolí vyrovnáváte. Tyto případy jsou však spíš vzácné. Nejčastěji se demence rozvíjí až po 60. roce života.
Ztráta paměti je normální součástí stáří
Stáří s sebou přináší zhoršení celé řady kognitivních funkcí. Může tedy docházet i k drobnému zhoršení paměti. Velké výpadky a především ztráta krátkodobé paměti však není normální a je pravděpodobně příznakem nějaké choroby, možná i demence. Pokud u sebe nebo u svých starších příbuzných pozorujete časté zapomínání, je to určitě důvod proč vyrazit k doktorovi. Takové příznaky by se neměly podceňovat.
Demence se nedá léčit
Je to pravda je částečně. Progres nemoci se dá zastavit a dají se léčit její příznaky. Sama o sobě však zcela vyléčit nejde. V každém případě je ale neléčená demence velkým problémem. Postupně se symptomy zhoršují a to, co na začátku mohl být jen drobný problém, je najednou obrovská potíž, které významně ovlivňuje kvalitu vašeho života i života vašich blízkých.
Demence můžete „chytit“
Demence skutečně není nakažlivá a v žádném případě ji od někoho nemůžete chytit. Nemusíte se bát kontaktu s takto nemocným člověkem, vám určitě nic nehrozí. Demence také není příliš výrazně ovlivněna genetikou. Na rozdíl od jiných nemocí tedy není až tak podstatné, zda demencí trpěli vaši rodiče nebo ne. Přesto, pokud někdo z vašich pokrevních příbuzných s demencí bojuje, měli byste být ještě obezřetnější.
Jaké jsou příznaky demence?
V mnoha případech jsou příznaky nemoci po dlouhou dobu téměř neznatelné. Nemoc tedy nezaznamenána postupuje dál a v pozdějších fázích může být obtížnější ji řešit. Pokud se tedy blížíte rizikovému věku nebo máte nějaký dědičný předpoklad, sledujte se velmi pečlivě, abyste včas byli schopni odhalit počínající náznaky onemocnění. Prvními příznaky jsou obvykle drobné výpadky paměti.
- ztráta paměti
- potíže se vzpomínáním na některé události
- potíže najít správné slovo apod.
- nepoznávání známých míst a lidí
- zmatenost a problémy s orientací
- deprese a úzkosti
- zanedbávání osobní hygieny
Přiznat si, že máte problém, není žádná ostuda. Lékařská věda každým dnem objevuje nové a nové způsoby léčby a možná se časem najde lék, který dokáže demenci zcela vyléčit nebo zabránit jejímu vzniku. Do té doby však buďte obezřetní k sobě a ke svému okolí a nenechte příznaky demence bez odezvy a lékařské péče.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.