Současná věda každodenně hledá cesty jak zlepšovat zdraví lidského těla i mysli a snaží se přijít na způsob jak vymýtit závažné choroby. Ale kromě všech těchto „bohulibých“ výzkumů se věda často zabývá i velmi kontroverzními tématy. V poslední době se například řeší možnost být schopen měnit lidské vzpomínky. Je to vůbec teoreticky reálné? A pokud ano, proč bychom vůbec něco takového chtěli umět?
Vzpomínky vytváří to, kým jsme
Vzpomínky z velké části formují naši povahu i názory. Dobré i špatné vzpomínky nám dávají možnost učit se, získávat zkušenosti a přetvářet je v hodnoty. Jenže existuje i celá řada traumatizujících vzpomínek, které bychom si nejraději přáli vymazat a navždy vypustit z hlavy. Mohou nám způsobovat vážné zdravotní potíže a ohrožovat naši existenci.
Studium fungování paměti přitahuje pozornost vědců celá staletí. Jedná se totiž o nesmírně komplexní a zároveň precizně fungující systém, ale stále je toho dost, co o paměti nevíme. I přesto už nějakou dobu existují studie, které se snaží odpovědět na otázku, zda lze s paměti manipulovat. Tedy měnit nebo kompletně odstraňovat vzpomínky a případně i vytvářet nové vzpomínky. Zní to jako sci-fi, ale možná ne tak docela.
Přizpůsobení se
Vědci například zjistili, že naše paměť rozhodně není tak dokonalá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Naopak podléhá spoustě vlivů a jakoby se „přizpůsobuje“ nám i našemu prostředí. Vědci rozlišují dvě formy přizpůsobení:
- osobní přizpůsobení, kdy se konkrétní vzpomínky člověka přizpůsobují sociálnímu vlivu a paměť uchovává situace, které nejsou skutečné
- veřejné přizpůsobení, kdy člověk navenek tvrdí, že události vnímá konformním způsobem, ale ve skutečnosti si uchovává pravou a reálnou vzpomínku
Vědci tedy zjistili minimálně to, že vzpomínky se neukládají nutně tak, jak jsme je zažili, ale jak se rozhodneme je uložit. Tedy i s přidáním nebo ubráním určitých faktů. Paměť navíc není statická a neustále se mění. Jednotlivé synapse se spojují a rozpojují podle toho, jak často je využíváme, a to také znamená, že nepoužívané informace jednoduše časem zapomeneme. Čistě teoreticky by tedy měla existovat možnost, jak vzpomínky oslabit nebo je úplně vymazat.
Lze vzpomínkami manipulovat?
Vědci provedli test na myších a krysách, při kterém chtěli vyvrátit či potvrdit, zda lze vzpomínkami manipulovat. Použili k tomu chirurgické metody různého spojování neuronů a také použití nejrůznějších chemických látek, které fungují na bázi anestetik. Podle současných závěrů totiž víme, že vzpomínky se neformují okamžitě, ale mezi událostí a vytvořením vzpomínky je prodleva. Pokud by v této prodlevě bylo možné zasáhnout, je teoreticky možné, že by se vzpomínka vůbec nevytvořila.
Výsledek experimentu byl z vědeckého hlediska rozhodně uspokojující, protože se potvrdily některé teoretické předpoklady. Myši například zcela „zapomněly“, že někde učinily špatnou zkušenost a na nebezpečné místo se opakovaně vracely.
Jenže jak už to u podobných výzkumů bývá, lidský mozek nefunguje stejně jako mozek myši nebo krysy. V mnoha ohledech si samozřejmě jsou podobné, ale to, že určitá technika funguje na myši, neznamená, že bude fungovat i na člověka. A samozřejmě je zde vždy také otázka vedlejších účinků.
Pravdou ale je, že vědci se pomalu ale jistě přibližují k opravdu revolučním a průlomovým poznatkům. Bude poté na nás a na celé civilizaci, zda budeme schopni tyto poznatky využít k dobrému. S velkými znalostmi totiž přichází i velká zodpovědnost. Prozatím je však manipulace vzpomínek pouze teoretickým konstruktem. A zda se někdy dočkáme momentu, kdy si budeme pro vzpomínky chodit na kliniku, je zatím zcela ve hvězdách.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
