Jste gurmáni? Považujete se za milovníka a znalce jídla? Pak by vás tento článek mohl zajímat. Představuje totiž ty nejšílenější pokrmy, které jsou jinde na světě docela běžné, ale našinec by je možná do úst nevzal. Jak se ale říká – tisíc lidí, tisíc chutí. Evropané obecně mají blíž k pečenému kuřeti než pečenému štírovi či kryse. Jenže, co je vlastně normální?
Hmyz na špejli
Začneme něčím „stravitelnějším“. Hmyz je pochoutkou už od pradávna, a to v mnoha zemích – i těch evropských. Možná i vy sami už jste měli tu čest tuto pochoutku ochutnat. Už ve středověku se cvrčci nebo cikády běžně prodávali na trzích, například v Římě. Dnes můžete v řadě zemí ochutnat vařené nebo smažené cikády na špejli. Tento hmyz je významným pokrmem obyvatel severovýchodní Indie a oblíbenou pochoutkou v jihovýchodní Asii. Jak to chutná? Podle osobních svědectví to vlastně není vůbec špatné. Někteří lidé hmyz popisují jako křupavé smažené lupínky. Tak to nezní tak zle, že?
Pečený štír
Na cvrčky a cikády si asi troufne leckdo, ale co takhle daleko nebezpečnější zvířátko, které by vám v živém stavu určitě nahnalo pořádný strach. Měli byste odvahu zkusit takového pečeného štíra? Pokud se chystáte na dovolenou do Číny anebo Vietnamu, můžete ho zkusit ochutnat tam. Opečený či smažený štír patří k tamním specialitám a zejména turisty je velmi vyhledávaný. Na povrchu je prý křupavý, uvnitř měkký a vláčný. Jedu se bát nemusíte, neměli byste jej ale konzumovat, pokud trpíte alergií na mořské plody a korýše, jelikož v sobě obsahuje podobné látky.
Sklípkan na grilu
Pro lidi s arachnofobií může být představa pořádně propečeného sklípkana vlastně docela přívětivá. Když je sklípkan mrtvý, už se ho přeci není třeba bát. Na grilované tarantuli nebo sklípkanovi si můžete pochutnat hned na několika kontinentech. V jihovýchodní Asii, Africe, Jižní Americe i australské buši jsou tradičním zpestřením jídelníčku. Připravují se různými postupy, nejčastěji se grilují nebo opékají nad ohněm. Jedové žlázky místní znalci předtím odstřihnou, a tak nejsou nebezpeční. Čím je pavouk větší, tím lépe. Má pak hodně chutného masa, které vás dobře zasytí. Největší pavouci mohou vážit až čtvrt kila a mají i s rozpětím nohou přes 30 centimetrů. To už je slušný oběd, nemyslíte?
Pečená krysa
Ve Vietnamu se jí snad úplně všechno. Mezi další tamní pochutiny patří třeba taková krysa. A proč taky ne – tito škůdci se velmi rychle rozmnožují a dokážou přenášet nebezpečné choroby, tak nevadí, když se nějací jedinci spotřebují na maso. Tento, pro nás dost nevšední druh masa, si tam můžete nechat připravit na všechny možné způsoby: smažené, dušené, grilované i pečené. Údajně chutná ještě lépe než kuřecí maso, je velmi křehké a rychle se připravuje. Raději byste si ho ale měli dát někde na vesnici než v metropoli, když vezmeme v potaz, čím se městské krysy živí.
Krvavá polévka
A ve Vietnamu ještě zůstaneme. Zajímavé tam totiž nedělají jen hlavní chody. Polévka z kachní čerstvé krve by také mohla být pro někoho velkou výzvou. Je dochucená jen trochou zeleniny a oříšky. Krev se navíc neprovařuje, takže je částečně syrová. Podobně se může tato polévka připravovat i z krve a vnitřností prasat, což už je pro nás jistě známější představa. Podobnou verzi známe i my, a to pravou zabíjačkovou černou polévku.
Už se vám z tohoto čtení navaluje? Pravdou je, že kdyby vám někdo podobné pokrmy nabídl a neřekl vám, co jsou zač, možná byste to ani nepoznali. Když je maso okořeněné a tepelně upravené, chutná vlastně velmi podobně. Snad až na onu krvavou polévku, to už nemusí být záležitost pro lidi se slabším žaludkem.
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
