CvičeníNemoci a komplikaceZdravé tipy

Jak je to ve skutečnosti s dýcháním oxidu uhličitého kvůli rouškám?

Často z různých stran slýchám obavy, že díky nošení roušek a respirátorů dýcháme zpět vzduch, který jsme vydechli a tedy velké množství oxidu uhličitého. Úvaha to asi není úplně složitá. Otázkou ale je – skutečně nás to ohrožuje? 

Objem dýchaného vzduchu

Pojďme se zkusit zamyslet nad logikou těchto obav. Klidový dechový objem u průměrného člověka je okolo 0,5 litru vzduchu. U někoho méně, u někoho více, vytrvalostně trénovaní lidé mohou mít až jeden litr. Pro naši úvahu berme tedy půl litru, představme si klasický půllitr od piva. 

Prostor, který máme mezi rouškou a obličejem, má podstatně menší objem, než je půllitr. Můj odhad je jeden velký panák, tedy půl deci. Bohužel to nemáme jak ověřit, ale myslím, že všichni tušíme, že půllitr by tam zdaleka nevešel. Pokud tedy zůstaneme u 0,5 l dýchaného vzduchu a 0,05 l vzduchu, který se vleze pod roušku, vychází nám 90 % vzduchu, který musíme vydechnout i nadechnout mimo roušku.

Nikomu se s rouškou nedýchá dobře, ale právě vliv této mechanické překážky nás nutí dýchat hlouběji už při minimální zátěži, což ještě snižuje podíl vdechovaného “recyklovaného” vzduchu.

Dechová matematika

Když dýcháme, nespotřebujeme všechen kyslík. Dovnitř jde 21 % kyslíku a 0,04 % oxidu uhličitého. Při výdechu z nás vyjde stále ještě 17 % kyslíku a 4 % oxidu uhličitého. Takže, pokud vydechneme do roušky a 90 % vzduchu se vymění, v následujícím nádechu vdechujeme 20,6 % kyslíku a 0,44 % oxidu uhličitého. Podle wikipedie “koncentrace nad 0,5 % způsobují nepříjemný pocit a bolesti hlavy a koncentrace nad 5 % tlumí centrální nervovou soustavu a dýchací centrum”. Nikdo z nás nechce zažívat nepříjemné pocity a bolest hlavy, ale vypadá to, že to nebude velké drama.

Vliv roušek na sportovní výkony

3. listopadu 2020 byla v International Journal of Environmental Research and Public Health publikována studie, která zkoumala vliv nošení látkových a chirurgických roušek na výkony sportovců. Závěrem studie bylo, že u testovaných jedinců měly roušky minimální vliv na okysličení krve a svalů. Celá studie je dostupná ke stažení v pdf ve zdrojích pod článkem.

Rouška při sportu. Zdroj: pixabay.com

Roušky a respirátory v těhotenství

Mezi lidmi koluje obava, že nošení roušek nebo respirátorů v těhotenství může ohrozit vývoj plodu. Z dříve uvedeného vyplývá, že člověk dýcháním spotřebuje jen asi 19 % kyslíku, který vdechl. U těhotných žen je toto číslo vyšší, protože potřebují kyslíku více a snižuje se u nich plicní difuze (výměna plynů mezi vzduchem v plicích a krví). Zvýšená potřeba je kompenzována zvětšením příčného průměru hrudníku a dechového objemu. Lékaři obecně spíše doporučují těhotným ženám roušky nenosit, když to není nutné. Tím však nenabádají k porušování vládních nařízení, ale spíše k omezení kontaktu s jinými lidmi. Místo panické hrůzy z roušek je lepší zaměřit se třeba na správné držení těla, aby plíce měly dostatek prostoru.

Dech ve spánku

Když spíme v místnosti se zavřenými okny, postupně si vydýcháváme vzduch a zvyšujeme kontentraci CO2. Vzduch se moc nehýbe, protože ani my se moc nehýbeme. Dýcháme velmi klidně, a proto se v okolí našeho obličeje koncentrace oxidu uhličitého zvyšuje. V ložnici mám hodiny, které umí měřit koncentraci oxidu uhličitého a dnes ráno jsem tam viděl 5450 ppm (částic v milionu, tedy 0,545 %). Hodiny jsou na opačné straně místnosti, takže v okolí mého obličeje musí být koncentrace ještě vyšší, než kdybych byl 8 hodin venku s rouškou. Patřit mezi odpůrce roušek, budil bych se v noci hrůzou.

Závěr

Nikomu není příjemné roušku nebo respirátor nosit. Ano, vlivem roušek dýcháme více oxidu uhličitého. Ne, neumřeme kvůli tomu. Některé zdroje dokonce uvádí pozitivní vliv roušek na vlhkost našich sliznic, ale to už je jiné téma.

Zdroje

http://fblt.cz/skripta/vi-dychaci-soustava/2-mechanika-dychani/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_uhli%C4%8Dit%C3%BD
http://lekari.porodnice.cz/fyziologicke-zmeny-u-zeny-v-tehotenstvi
https://www.mdpi.com/1660-4601/17/21/8110/pdf

Zdroj náhledového obrázku: pixabay.com

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.

Podobné články

omentářů

  1. Co se týče vyšší koncentrace oxidu uhličitého nemám s tím vážný problém. Problém vidím v materiálu respirátoru nebo chirurgické roušky. Jedná se o netkanou textilii a po čase se z materiálu uvolňují jemná vlákna, která se dostávajíc na sliznice a do plic. Po celodenním nošení respirátoru mám značně zanesené plíce těmito vlákny. Vzhledem k tomu jaká panika panuje ohledně azbestu, který je také složen z velmi jemných vláken divím se, jak je možné nařídit celodenní nošení takto nebezpečných materiálů. Doufám, že po odeznění “pandemie” nebudeme čelit pandemii plastózy , tak jak jí trpí obyvatelé moří a všichni ostatní živočichové, kteří musí žít v tomto úžasném světě v sousedství lidí.

  2. Myslím že problematika je hlubší normy doporučují dýchat vzduch tak do 1500 ppm abych si nepůsobil komplikace:
    Účinky CO2 na lidský organismus (u každého jedince může být reakce více či méně odlišná)
    cca 350 ppm úroveň venkovního prostředí
    do 1000 ppm doporučená úroveň CO2 ve vnitřních prostorách
    1200-1500 ppm doporučená maximální úroveň CO2 ve vnitřních prostorách
    1000-2000 ppm obvykle nastávají příznaky únavy a snižování koncentrace
    2000-5000 ppm obvykle nastávají možné bolesti hlavy
    Objektivita při psaní příspěvku ? při hodnotách nad 5000ppm usiluji o vlastní zdraví.

Back to top button