Jídlo a stravování

Bojíte se „éček“? Která jsou nebezpečná a co si pohlídat?

Dnes je zcela normální, že jídlo obsahuje přidané látky a složení je často na několik řádků. Přesto pořád panuje obava z tzv. „éček“, tedy látek, které na obalech potravin prostě neradi vidíme a považujeme je všechna za škodlivá. Ale neplatí to tak vždy a někdy se za označením E… může skrývat i zcela neškodná látka, které se není třeba bát. Jak se tedy v těchto označeních vyznat a co je dobré vědět?

Etikety čtěte, ale snažte se jim také rozumět

Potravinářské přídatné látky, obecně známé jako „éčka“ jsou obvykle do potravin přidávány primárně z technologických důvodů. Jde často o různé konzervanty, emulgátory nebo barviva. Tyto látka, které se z různých důvodů do potravin přidávají, bývají označovány písmenem „é“ a tří – nebo čtyřmístným číselným kódem. Tak například kyselina citronová je známá jako E330.

Jenže samotné hledání „éček“ v seznamu ingrediencí rozhodně nelze považovat za zcela spolehlivý způsob, jak přidané látky odhalit. Není totiž nikde zákonem stanoveno, že by výrobce musel přídatnou látku pomocí kódu „E“, zcela postačí, když přídatnou látku uvede celým názvem. A to už pro běžného smrtelníka může být obtížné rozpoznat, zda složení obsahuje něco, co tam nechce. Stejně tak skutečnost, že potravina takovou látku ve svém složení obsahuje, nutně nemusí znamenat, že jde o škodlivou látku, které je nezbytné se vyhnout.

Co říká zákon?

Podmínky používání přídatných potravinářských látek je upraveno nařízením EU. V rámci tohoto dokumentu jsou přídatné látky tříděny na kategorie do “funkčních skupin” v závislosti na technologických vlastnostech, které dovedou danému pokrmu propůjčit. Základní členění je následující:

E 100‑E 199barviva
E 200‑E 299konzervanty
E 300‑E 399regulátory kyselosti, antioxidanty
E 400‑E 499emulgátory, stabilizátory, zahušťovadla
E 500‑E 599regulátory kyselosti, plnidla, protispékavé látky
E 600‑E 699zvýrazňovače chuti
E 900‑E 999sladidla, potravinářské plyny
E 1000‑E 1999ostatní

Je však třeba stanovit na jisto, že jen samotné použití přídatné potravinářské látky neznamená, že se jedná o nekvalitní, nebo dokonce nezdravou potravinu. Pokud je ale složení „éčky“ doslova nabité, pak lze usuzovat, že nepůjde zrovna o tu nejpřirozenější potravinu z všech.

Která éčka jsou nebezpečná?

Látky, které se přidávají do jídla, musí projít velmi přísnými testy, a to jak na zvířatech, tak i lidech. Podle těchto testů je pak stanoven obsah látky, která nevyvolává negativní účinek (NOAEL). Ta je následně vydělena faktorem 100, a takto vzniká množství, které se dá považovat za bezpečné pro každodenní konzumaci. I když je tedy papírově vše v pořádku, přesto se hovoří o tom, že některé látky mohou mít třeba při dlouhodobějším užívání negativní vliv na zdraví člověka. Jedná se především o tyto skupiny:

Dusitany (E249 dusitan draselný a E250 dusitan sodný), které se nejčastější využívají ke konzervaci masa a masných výrobků. Maso díky nim má příjemnou růžovou barvu a nezískává nazelenalý nádech. Nicméně obsahuje složky, které jsou považovány za karcinogeny, a proto je konzumace nevhodná u malých dětí, u dospělých jedinců pak může být problém konzumace ve vyšší míře.

Azobarviva (E102 tartrazin, E104 chinolinová žluť, E110 žluť SY, E122 azorubin, E124 Ponceau 4R, E129 červeň allura) se užívají k dobarvování potravin. Problematická je konzumace u dětí, ale v posledních letech se poměrně intenzivně začínají nahrazovat přírodními barvivy na bázi červené řepy, karotenů apod.

Éčka mohou i prospívat

Většinou vnímáme tyto látky jako nežádoucí. Je však potřeba říct, že se mezi nimi vyskytují i takové, které bychom ve svém jídelníčku určitě chtít měli. Jsou to například přírodní barviva:

  • E 100 kurkumin – přírodní žluté barvivo s antioxidačními vlastnostmi
  • E 101 riboflavin – neboli vitamin B2
  • E 140 chlorofyly a chlorofyliny – přírodní zelené barvivo s antioxidačními vlastnostmi
  • E 160a karoteny – přírodní barvivo s antioxidačními vlastnostmi

A mnohé další. Není třeba éčka za každou cenu jen démonizovat.

Jídelníček postavený na čerstvých potravinách

I když jsme si ukázali, že konzumace éček sama o sobě nemusí být problematická, jistě se vyplatí dávat si pozor na množství a na případné nebezpečné látky. Potíž může nastat také při interakci mezi více různými “éčky” v jednom výrobku. Navíc jsou takové potraviny obvykle vysoce průmyslově zpracované, což každopádně není dobrá vizitka. Usilovat bychom měli především o co nejčerstvější potraviny s minimem zpracování.

ZDROJ: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/food-additives
ZDROJ obrázku: Autor/ka fotografie: Caio: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/barevny-cukrovi-cokolada-misa-65547/

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.

Štítky

Jana H.

Zajímám se o sport, cestování a zdravý životní styl. Baví mě zjišťovat novinky ze světa alternativních metod ve zdravotnictví i kosmetickém průmyslu a ráda se o tyto tipy dělím i s dalšími čtenáři.

Podobné články

Back to top button