Znáte někoho, kdo má stále mobil u ucha, pořád něco řeší, nikdy neodpočívá a je ochoten pracovat třeba i vprostřed noci? Možná byste takového člověk nazvali workoholikem, ale jeho problém ve skutečnosti může být mnohem závažnější.
Právě těmito symptomy se může projevovat počáteční fáze onemocnění, které je známo jako bipolární porucha. Jde o poruchu psychického stavu charakterizovanou dvěma nebo i více protikladně působícími vlivy narušujícími lidskou psychiku. U pacientů se běžně střídají dva stavy – stav mánie a stav deprese. Dalšími projevy je nečekaná změna nálad, výbuchy, náladovost a další.
Obecně je známá především depresivní fáze. Člověk je během ní zcela bez zájmu o vnější dění, je frustrovaný, bez nálady, trpí nespavostí a nechutenstvím, není schopen plnit si své běžné povinnosti. Ne vždy je deprese střídána manickou fází, ale stále častěji se tento syndrom objevuje.
Manická fáze
Je to vlastně přehnaný opak depresivního stavu. Jestliže při depresi je člověk zpomalený, znuděný a bez nálady, při stavu mánie má naopak energie na rozdávání, je velmi hovorný, veselý, akční a nedokáže se doslova vůbec zastavit ani unavit. Mánie se vyznačuje rychlostí reakcí, zvýšeným sebevědomím, neschopností odhadnout a zohlednit rizika i kontext situace a vlastního jednání. Pacient nemusí jíst, může se ale hltavě přejídat bez ohledu na eventuální dietní omezení. Jednoduše takový člověk je na první pohled mimořádně zrychlený, nezastavitelný a naunavitelný.
Nepřátelský maniak
Maniaci většinou nebývají zrovna přátelští, často toto onemocnění vede k agresivitě, zvýšené vztahovačnosti, neochotě ke kompromisům nebo jakékoliv rozumné domluvě. takový člověk si však všechny svoje činy dobře pamatuje a v depresivní fázi je opět schopen je hodnotit a zcela přesně si vše vybavovat. To pak logicky často přispívá k prohloubení depresivní fáze, protože si člověk uvědomuje, jak jednal, a může z toho být sám znechucen.
Stav může přejít až do zmatenosti výrazně ztěžující kontakt s druhými lidmi. Poměrně rychlé může být střídání manického a depresivního syndromu. Zpočátku se může přechod do manického stavu zdát jako jakési uzdravení z deprese, ale po čase je zjevné, že manický stav není o nic lepší než deprese a že zlepšení v některých oblastech může znamenat výrazné zhoršení v jiných.
Hypománie
Jednou z forem mánie je tato nemoc, o které se příliš nemluví, ale zdá se, že v posledních letech stále stoupají počty diagnostikovaných. V mírné podobě ji lze vnímat jako velmi nadprůměrný výkon a elán k různým činnostem. Takový člověk většinou oplývá velmi dobrou náladou, je pozitivní a neúnavný, rád vypráví vtipy a vyžaduje pozornost.
Ve výraznějších formách je typické velké sebevědomí, což vede k větší ochotě riskovat. Výrazná je také orientace na sexuální prožitky, zřídkakdy samozřejmě se stálým partnerem. Lákavější jsou různé zálety a nezvyklé praktiky. Nemocní také trpí extrémním vztahem k jídlu. A to buď tak, že vůbec nejedí, nebo se naopak přecpávají k prasknutí a stále nakupují další a další potraviny.
Zvýšená aktivita, družnost, hovornost, sexuální apetit, to vše může vyvolat problémy, a to zejména v blízkých vztazích. Nemocný člověk většinou nejbližšími lidmi pohrdá, myslí si o nich jen to nejhorší a tvrdí o nich, že mu dělají jen samé naschvály.
A proč vlastně toto onemocnění vzniká? Jisté snad je jen to, že v průběhu popsaných stavů dochází ke změnám v biochemických poměrech v mozku. Proč přesně to ale takto je, vědci doposud úspěšně nevysvětlili. Na vině mohou být i dědičné předpoklady, ale často se uvádí, že příčinou „probuzení“ onemocnění je stres nebo prodělané trauma. To ostatně není u duševních onemocnění nic neobvyklého.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
