Barva očí definuje vzhled našeho obličeje víc, než si myslíme. Dodává nám specifický rys, který lidé vnímají jen podvědomě, ale přesto hraje velkou roli. Jenže barva očí nemá jen samá pozitiva – může také naznačovat větší náchylnost k určitým typům zdravotních potíží. Jak je to možné? Co všechno vám napoví jediný pohled?
Jak barva našich očí vůbec vzniká? Samozřejmě jde o genetiku a o mix mnoha faktorů. Konkrétní odstín je dán množstvím pigmentu melaninu – a i ten hraje v těle o dost složitější roli než jen obarvit oči, vlasy a kůži. Rozdíl mezi světlou a tmavou duhovkou se tedy může snadno projevit už i jen v tom, jaká je vaše náchylnost k chorobám nebo závislostem.
Maminky a tatínkové se často dohadují, jaké bude mít jejich miminko barvu očí. A i když existuje řada babských rad a doporučení, nikdy nelze bravu spolehlivě předem odhadnout. Barva očí je výsledkem kombinace genetických vlivů, které ještě nejsou zcela prozkoumány. I když jste tedy oba tmavoocí, nelze rozhodně říci, že i vaše dítě bude mít podobnou barvu očí. Je to tak trochu loterie. Jakou barvu budete v dospělosti mít, o tom rozhoduje množství a hloubka uložení melaninu v duhovce. Když chybí nebo je ho málo, je vnímaná barva očí modrá, čím víc ho je, tím je pohled tmavší.
Možná jste si také všimli, že všechna miminka se rodí s modrýma očima a postupně se jejich barva mění. Proč to tak je? Odpověď je jednoduchá – melanin se totiž začíná tvořit až po porodu a duhovka se tedy vybarvuje postupně. Ustálí se většinou až v batolecím věku a někdy ještě později.
Co barva očí napoví
Již dávno vědci objevili, že zbarvení duhovky není důležité jen pro náš vzhled, ale také pro naše zdraví. Některé výsledky jsou průkaznější více, jiné méně, všechny jsou ale zajímavé. Na co se přišlo?
Například to, že modroocí lidé bývají obvykle náchylnější k onemocnění ledvin, srdce nebo dýchacích cest. Na druhou stranu mají ale modrooké ženy výhodu při porodu, jelikož údajně lépe snáší bolest než ženy s očima tmavýma. Lidé s hnědýma očima mívají slabší nervový a trávicí systém a až dvakrát vyšší riziko rozvoje šedého zákalu.
Světloocí lidé také snášejí lépe vyšší množství alkoholu. Příčinou je to, že mají celkově méně melaninu, který právě usnadňuje přenos alkoholu a jeho šíření v těle. Jenže jelikož světloocí vydrží více, také obvykle více vypijí, a mohou tedy mít větší sklon k alkoholismu. Geny, které hrají významnou roli v modré barvě očí, činí jejich nositele méně náchylné k vitiligu (= autoimunitní onemocnění projevující se ztrátou pigmentu). Jenže stejné geny zase mohou za to, že tito lidé mají větší pravděpodobnost vzniku rakoviny kůže.
Může se barva očí změnit?
Možná by vás napadlo, zda je možné, aby se barva oka během života měnila (samozřejmě mimo novorozenců). Možné to vskutku je, ale nevěstí to nic dobrého. Může se změnit vlivem hormonů, stresu, zranění, léků nebo nemocí. Změna odstínu duhovky u jednoho oka naznačuje šedý zákal, závažný nitrooční zánět či nádor. Jakékoliv změny tedy raději ihned konzultujte s lékařem.
Atraktivita
A jak je to s atraktivitou jednotlivých barev očí? I tohle vědci zkoumali, ale jednoznačná odpověď samozřejmě neexistuje, většinou záleží i na dalších faktorech. Pravdou ale je, že lidem většinou připadají modroocí nebo zelenoocí lidé zajímavější, jednoduše proto, že jich není tolik. Dokonce se uvádí, že tito lidé postupně vymírají a do několika desetiletí se možná tato barva zcela vytratí. Atraktivita sama o sobě však s barvou očí souvisí jen velmi okrajově. Důležitější při výběru partnera bývají logicky jiné faktory. Ať už máte tedy barvu jakoukoliv, můžete nechat krásu svých očí vyniknout vždy.
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
