Většina lidí v určité fázi života zatouží po dětech. Je to přirozený pud, který nám velí rozmnožovat se a zanechat na tomto světě další generaci. Není to samozřejmě univerzální touha, ale statisticky se zdá, že mít děti a toužit po nich je jakousi přirozenou lidskou vlastností.
Domácí teror
Jenže málokdo si při plánování rodiny představí, co všechno to obnáší. A to i v případě, že všechno půjde podle plánu – děti budou zdravé, více méně hodné, zvládnou se osamostatnit a žít vlastní životy. Ne vždy je tato cesta ale tak jednoduchá a přímočará. Zejména v posledních letech stoupají případy, kdy se dítě stává vlastně takovým malým tyranem, který činí rodičům i svému okolí ze života peklo. A dospělí si často nevědí rady, co s tím.
Takové chování se obvykle rozvíjí postupně, ale pokud není včas zaraženo, může přerůst až do skutečně obludných a vážných rozměrů. Dítě určuje chod rodiny, rozhoduje, co se bude a nebude dít, organizuje čas nejen sobě, ale i svému okolí. A pokud se mu někdo pokusí vzdorovat, je zle. Následují divoké scény, výbuchy vzteku, ale i vážné citové vydírání, naschvály a tak dále. Tohle všechno se může týkat malého dítěte, ale také teenagera. Dokud si to necháte líbit, takové chování se bude jen stupňovat. Jenže jak zakročit? Je to vaše dítě, milujete jej, nechcete mu ublížit, ale tohle si přeci nesmíte nechat líbit.
Pohled do zrcadla
V prvé řadě je na místě pravdivě pohlédnout na vlastní výchovu a způsob, jakým dítě vedete. Jen velmi zřídka se totiž skutečně jedná o vážnou patologickou poruchu, která by takové chování vyvolávala bez ohledu na váš přístup. Daleko častěji jde o důsledek vaší nevhodné výchovy. Dítě se bude chovat vždy tak, jak mu sami ukazujete, a také, jak mu dovolíte. Je nutné být k sobě upřímní a odpovědět si pravdivě na otázku, zda je vaše výchova skutečně správná a účinná a zda i vaše další vztahy jsou funkční a mohou dávat dobrý příklad.
Tendenci k takovému chování mají zejména děti slabých a bojácných rodičů, kteří nemají autoritu, obávají se selhání, trpí i v jiných vztazích a dítě si hýčkají jako svůj jediný smysl života. Ratolest tuhle slabost samozřejmě snadno vycítí, snaží se ji využít ve svůj prospěch a mává s rodiči, jak se jí zachce.
Trpí všichni
Druhým důležitým bodem je uvědomit si, že tímto uspořádáním netrpíte jen vy, ale i vaše dítě. Taková výchova z něj učiní nepřizpůsobivého člověka, který bude mít v životě mimo vaši rodinu velké problémy. Nebude schopen zapojit se do společnosti, nebude zvládat budovat zdravé vztahy, může mít tendence sklouzávat k patologickému chování. V tomto uspořádání trpí v podstatě všichni. Rodiče jsou vyčerpaní, nemají čas a prostor na nic jiného než na něj, neustále žijí ve strachu a dusné atmosféře. To samozřejmě nutně vede i k neshodám v partnerském vztahu nebo v širších rodinných vztazích, rodina může být izolována, což situaci ještě zhoršuje.
A je jasné, že ani vaše dítě není šťastné. Potomci potřebují jasné hranice, musí mít pravidla a rutinu, jinak je jejich život jeden velký chaos, a to nikdy neskončí dobře. I když má zdánlivě takové dítě všechno, co si jen zamane, nemůže být spokojené. Nežije totiž v klidném prostředí, nemá šťastný a bezpečný domov. Rozhodně si tedy nemyslete, že svou špatnou výchovou děláte svému dítěti nějakou službu a učíte jej nezávislosti a sebevědomí.
Jak na změnu?
Změna je nutná, to je jisté. A čím dříve přijde, tím lépe pro všechny. Je samozřejmě jasné, že pokud se pokusíte převychovávat 13leté dítě, bude to daleko složitější, než když si svou chybu uvědomíte, dokud je dítě ještě v předškolním věku. Rozhodně není žádná ostuda poradit se s odborníkem jak postupovat, aby výsledky byly rychlé a skutečně trvalé.
Pokud se bavíme o malých dětech, rodiče často překvapí, jak snadno se jim s pomocí správných metod podaří toto chování zvrátit. Většinou stačí začít nastavovat hranice a pravidla, být důsledný a jednoduše přežít i případné scény a záchvaty vzteku. Dítě postupně pochopí, že jeho jednání už nefunguje jako dřív, a je nuceno se změnit.
V každém případě je ale i nadále nutné dbát na budování láskyplného vztahu mezi vámi a vaším dítětem. Dítě se za každých okolností má cítit milováno a přijímáno. Nebuďte zlí a tvrdí jen proto, abyste demonstrovali svou autoritu. Najít hranici a balanc je možná ta největší výzva na rodičovství, ale stojí za to o to usilovat. Dejte dítěti důvěru, zodpovědnost i pocit důležitosti a snažte se respektovat i jedinečnou povahu svého potomka. Nechcete z něj vytvořit jen poslušnou kopii, ale samostatnou bytost, která si uvědomuje následky svého chování.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
