Být veganem je v dnešní době trendy. Neustále kolem sebe narážíme na slogany, které hlásají, že je daný produkt veganský, nebo na nás stále častěji z regálů vykukují produkty určené právě pro vegany. Populární jsou také různá veganská bistra nebo restaurace. Jak je na tom ale veganství z pohledu zdravé výživy? Může tento styl obstát?
Každý má samozřejmě maximální svobodu v tom rozhodnout se, jak se bude stravovat a jaké pro to má důvody. U veganů jsou nejčastějším důvodem etické otázky, které souvisí s konzumací živočišných produtků. Někteří vegani však také tvrdí, že jejich stravovací styl je zdravější a doporučili by ho každému bez ohledu na jeho vztah ke zvířatům a přírodě. Jak to je z pohledu vědy a znalostí o výživě a našem těle?
Kdo jsou vegani?
Dnes už asi většina lidí ví, co veganství představuje a o co se jedná, ale pro pořádek uveďme, jakými zásadami se vegani řídí:
- nekonzumují maso, mléko, vejce, med, nic, co má něco společného s živočichy
- nenosí kožešiny ani kůži
- preferují kosmetiku netestovanou na zvířatech
Každý vegan má jistě kupu svých důvodů, proč mu stojí za to se v tomto ohledu omezovat. Mnoho důvodů souvisí s etickou a filozofickou stránkou, vlivem na životní prostředí i oblastí zdravého životního stylu.
Veganství vs. zdraví
Může být veganství v souladu s naším zdravím a může našemu tělu dodat vše, co potřebuje pro zdravé fungování? Tímto tématem se zabývá řada studií. Většina z nich se shoduje například v tom, že vegani mají v porovnání s běžně se stravující populací v průměru nižší hodnotu BMI, menší obvod pasu, příznivější spektrum krevních lipidů nebo nižší krevní tlak. Znamená to ale, že jsou vegani také celkově zdravější?
Řada studií ale pomíjí některé jiné důležité aspekty. Pravdou určitě je, že vegani vykazují mnohem méně zdravotně rizikového chování. Je také patrné, že vegani se obecně více zajímají o zdravý životní styl a moderní trendy ve výživě, méně kouří a nebojí se investovat více peněz do kvalitních potravin. Vegani jsou ale většinou porovnáváni ve studiích se zcela průměrnou populací, která ale nevykazuje často ani z poloviny takové povědomí o zdravém životním stylu a má mnoho nezdravých návyků.
Navíc je nutné si přiznat, že ve veganské stravě se mohou objevovat určité deficity, které nemusí být zcela v souladu s naším zdravím.
Nedostatek aminokyselin
Podle všeho existuje v některých potravinách určité limitní aminokyseliny, které zároveň snižují využitelnost všech ostatních, a tím i celého bílkovinného komplexu. Právě kvůli tomu, že je u veganů zdroj aminokyselin omezený, může snadněji docházet k tomu, že jich tělo nebude přijímat dostatek ve formě, kterou dokáže využít. Důležité je získávat celé široké spektrum aminokyselin, což nemusí být u veganské stravy vždy zcela uskutečnitelné.
Abychom se tomuto vyhnuli, je zcela nezbytné kombinovat zdroje rostlinných bílkovin tak, abyste se vyhnuli deficitu některých aminokyselin. Ideální je tedy kombinovat různé druhy luštěniny, sóju, rýži, ořechy či semena ve vyvážených poměrech.
Chybějící omega-3 masné kyseliny
Hledat bohaté zdroje omega-3 mastných kyselin v rostlinné stravě není úplně snadné. Na druhou stranu je třeba uvést i to, že tento problém řeší ve své stravě většina populace. Nejedná se tedy jen o vegany, byť u nich může být situace závažnější, pokud nad svou stravou hlouběji nepřemýšlí a nesnaží se cíleně navyšovat příjem některých nezbytných látek.
Při plánování své stravy se vyplatí myslet na dostatek omega-3. Z běžných zdrojů rostlinné kyseliny alfa-linolenové se nabízí možnost využití řepkového oleje, chia semínek, vlašských ořechů či konopných semínek. Omega-3 je možné doplnit také prostřednictvím různých doplňků stravy.
Pozor na vitamín B12
Ve srovnání s vegetariány nebo všežravci se často u veganů vyskytují nižší koncentrace vitamínu B12. Jeho nedostatek může způsobovat celkovou únavu, možné poruchy růstu, snížení psychické výkonnosti apod. Bohužel platí, že rostlinná strava bývá velmi chudá na tento důležitý vitamín. Určité množství najdeme sice ve fermentované zelenině, ale rozhodně to není dostačující zdroj. Dá se spoléhat i na mořské řasy a houby, ale jistota je jen pravidelné doplňování tohoto vitamínu ve formě suplementů.
Nedostatek „déčka“
Vegané se musí s příjmem vitamínu D spoléhat především na slunce a konzumaci potravin obohacených o živočišnou formu – vitamín D3. Rostlinná forma – vitamín D2 je totiž méně dostupná a využitelná.
Lze veganství doporučit?
Je velice těžké udělat nějaký zobecnitelný závěr. Dá se ale říct, že při dodržování všech pravidel se lze vegansky dlouhodobě stravovat – to však platí je pro dospělé a zdravé jedince. K tomu, aby vše fungovalo správně a vegan skutečně získával potřebné živiny, je potřeba mít poměrně hluboké znalosti o výživě, což se určitě nedá o každém říct.
Je ale skoro jisté, že bez doplňků stravy to nepůjde. To se však týká i většiny „běžné“ populace, která dnes již není schopna získat ze své stravy všechny vitamíny a minerály.
U dětí je třeba být s veganstvím velmi opatrní. Děti by se do veganství rozhodně neměly nutit a volba stravovacího stylu by se měla odložit do vyzrálejšího věku.
Je nezbytné upozornit, že neřešený, prohlubující se deficit některých nutrientů může vážně ovlivnit vaše zdraví, a to někdy i nevratně. Žádný stravovací styl by tedy neměl být nadřazen všeobecnému požadavku na zajištění vyváženého příjmu všech potřebných látek a živin pro naše tělo.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
