Všude se mluví o tom, že dnešním lidem chybí pravidelný a dostatečný pohyb. To je sice pravda, ale bohužel existuje i opačný extrém. Co když je pohybu až příliš? Je to pro naše tělo stále zdravé? I zde platí pravidlo, že všeho moc škodí. Po každé zátěži je nutné si dopřát také adekvátní dobu odpočinku. Pokud k tomu nebude docházet, naše tělo tím bude trpět a velmi brzy to poznáme na vlastní kůži.
Syndrom přetrénování
Lékaři popsali tzv. syndrom přetrénování neboli OTS (z angl. overtraining syndrome). Jedná se o stav, který je způsobený nerovnováhou mezi fyzickou aktivitou, výživou a odpočinkem. Nejčastěji se logicky vyskytuje u profesionálních sportovců, ale stále častěji jej lékaři pozorují i u rekreačních sportovců, kteří „neznají míru“. Jediná možnost jeho léčby spočívá v týdnech až měsících naprostého klidu, kdy se tělu podaří dostatečně zregenerovat a vrátit všechny běžné procesy do chodu.
Mezi běžné symptomy tohoto syndromu patří změny srdeční frekvence, metabolické, imunitní, neurologické, hormonální a psychické poruchy. Následky přetrénovaní mohou být skutečně vážné, takže to není radno podceňovat.
Snížená výkonnost
Většina sportovců využívá pro vylepšování svých výkonů plánované a systematické navyšování zátěže. Je to velmi spolehlivá cesta, jak dosáhnout svých cílů, ale pouze za předpokladu, že je doplněna dostatečnou regenerací. V opačném případě se můžeme totiž dostat až do stavu tzv. přepětí, kdy budou naše výkony spíše soustavně klesat a my budeme akorát frustrovaní. Míra snížení výkonnosti se u jednotlivých sportovců značně liší, ale může dosahovat třeba až 20 %.
Nedostatek chuti ke sportu a ztráta motivace
Většinu sportovců cvičení baví a nabíjí je energií. Pokud se ale z něj postupem času stává jen nepříjemná povinnost, je něco špatně. Možná máte na své tělo až příliš vysoké nároky a sport už není radostí, ale spíše utrpením. Přílišným “tlačením na pilu” se totiž můžeme dohnat až do stavu, kdy ztratíme veškerou motivaci a chuť se hýbat. Ztráta motivace samozřejmě také snižuje tréninkové nasazení, jde ruku v ruce s poklesem výkonnosti a vzdaluje nás od našich cílů.
Snížená regenerace
Po každé intenzivní sportovní námaze dochází v našich svalech ke snížení nebo i úplnému vyčerpání zásob glykogenu. Společně s tím vzniká i různě závažné poškození svalu. Může se také zvyšovat míra oxidačního stresu, který napadá naše buňky a může ohrožovat zejména méně trénované jedince. Abychom mohli na tréninku dosahovat dobrých výkonů, je třeba tělu poskytnout dostatečný prostor k obnovení energetických zásob a opravám poškození. Jinak nám hrozí trvalá svalová únava, nulový progres a celková únava.
Zranění
“Únavová” zranění tvoří až 50 % z celkových zranění ve sportu. Vznikají v důsledku nastřádání velkého množství malých tkáňových poškození, které jednoho dne vyústí v jedno vážné zranění. Jejich nebezpečí tkví v tom, že za normální situace většinou nepůsobí sportovci žádné problémy a mohou tedy zůstávat dlouhou dobu neodhalena. Jakmile však v tréninku dojde ke změně intenzity, režimu nebo jeho délky, objeví se v plné síle a začnou způsobovat velmi nepříjemné potíže.
Vždy je proto třeba myslet na to, že se naše tělo po každém tréninku potřebuje zotavit. Bez dostatečné regenerace totiž může dojít k závažnému postižení funkce a struktury nejrůznějších tkání. Mohou se vyskytovat také únavové zlomeniny, natažení či natržení svalů, poškození kloubů a další velmi vážné a nepříjemné potíže.
Slabá imunita
Přílišné přetěžování má také vážný dopad na kvalitu fungování naší imunity. Vyčerpávající cvičení totiž může způsobit nerovnováhu v systému T lymfocytů, a to může vést ke snížení funkce imunity a zvýšené náchylnosti k infekcím nebo chronickému zánětu. Snadno nás pak skolí každý malinký virus, rýma nebo chřipka a my se divíme, že namísto tréninku trávíme čas spíše v posteli s čajem.
Psychické potíže
Změny související s přetrénováním mají samozřejmě vliv také na naši psychiku. Přetrénovaní jedinci se vyznačují vyšší psychikou labilitou, snadnějšími výbuchy hněvu, nespokojeností a celkově vyšší mírou stresu. Narušení psychické pohody je přitom velkou překážkou na cestě za výkonem. Dobré psychické nastavení je bezpochyby klíčové pro správnou koncentraci, sebedůvěru, schopnost ustát tlak a správně pracovat i se změnami nálady a motivací.
Nespavost
Kvalitní spánek je nezbytným protipólem každé fyzické aktivity. Obvykle se dokonce uvádí, že je nejsnadnější a nejlépe dostupnou strategií pro správné fyzické i psychické zotavení. U osob se syndromem přetrénování bude jeho dostatek naprosto nepostradatelným faktorem. Přesto však bývá paradoxní, že tito lidí mávají naopak s usínáním problém a častěji se v noci budí. Na tyto problémy má vliv převážně zvýšená zátěž a časové umístění tréninku v rámci dne. Roli bude hrát také zvýšená míra stresu, se kterou často přicházejí pocity úzkosti a změny nálad.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
