Podle zastánců meditace je tento způsob relaxu a „vypnutí“ zaručenou cestou k snazšímu životu i většímu štěstí. Co ale o této praxi říká věda? Jedná se jen o smyšlenou a současně módní záležitost nebo opravdu funguje a jsou pro to nějaké vědecké podklady?
Meditace není v žádném případě žádnou novinkou. Praktikovali ji již před mnoha stovkami, ne-li tisíci let, a má tradici i v mnoha světových náboženstvích. V západní kultuře se však meditace více či méně vzdálila od své původní duchovní role a daleko spíše je dnes chápána jako relaxační technika, která přispívá k dobrému duševnímu zdraví a celkové pohodě.
Jak je na tom meditace z pohledu vědy? Existují nějaké vědecké poklady pro to, že je meditace skutečně schopna ovlivňovat zdraví člověka. Podívejme se na několik tvrzení o meditaci a zjistěme, zda jsou pravdivá i dle vědců.
Odolnost vůči stresu
Lidé praktikující meditaci tvrdí, že jim nesmírně pomáhá zbavovat se stresu a z dlouhodobého hlediska si také vytvořit určitou odolnost vůči tlaku a úzkostem. Vědci provedli sérii pokusů, při kterých zkoumali, zda je toto tvrzení založeno na skutečně pozorovatelných faktech. Zjistili, že lidé praktikující meditaci skutečně dokáží stres lépe zvládat a dlouhodobě jsou vůči němu i odolnější.
Je to díky zvláštní chemické reakci a změnám, které zapříčiňují, že dochází k procesům na molekulární úrovni, které řídí náš duševní stav. Tyto změny navíc mohou být dokonce trvalé a zapsat se do naší genetické informace. Zdá se tedy, že pravidelná meditace nám skutečně může pomoci lépe zvládat stres.
Lepší sebeovládání
Meditace prý dokáže zlepšit soustředění a výrazně zvýšit schopnost člověka kontrolovat své emoce a vyjadřovat je způsobem, který je klidný a věcný. Vědecké výzkumy ukázali, že lidé, kteří pravidelně meditují dokáží lépe uspořádávat informace, které přijímáme do mozku, lépe je zpracovávat a vyhodnocovat. Dokáží také rozumněji reagovat a promyšleněji být schopni odlišovat pudové reakce a rozumové reakce. V důsledku se jim tedy daří lépe se ovládat a být schopni vyjadřovat své emoce klidným způsobem. To se samozřejmě projeví pozitivně i na jejich celkovém pohodě i fyzické kondici. Tito lidé například zřídkakdy trpí vysokým krevním tlakem.
Zdravější mozek
Náš mozek se stejně jako jiné orgány opotřebovává a s věkem ztrácí řadu schopností. Například se oslabuje schopnost vytvářet nová spojení a přepisovat staré synapse. Proto je pro nás obtížnější se učit a také častěji zapomínáme.
Vědci odhalili, že i 20 minutová meditace denně pomáhá mozku k lepší schopnosti regenerace. Dokonce je prý mozek schopen i v pokročilejším věku vytvářet nová neurologická spojení. Lidé, kteří celý život pravidelně meditovali ve staří zřídka trpěli demencí nebo ztrátami paměti.
Existují nějaké nežádoucí efekty?
Již jsme si potvrdili, že i po vědecké stránce je meditace rozhodně objektivně prospěšná aktivita. Ale existují nějaká rizika?
Bylo zjištěno, že někteří lidé, kteří se pravidelně věnují meditaci mohou zažívat zvýšenou míru úzkosti, nejistoty nebo strachu. Hluboké ponoření do vlastní mysli může být pro mnoho lidí znepokojující a stresové. Nejde však tolik o samotné účinky meditace jako spíše o projev vlastního vnitřního nepokoje, který je nutné vymýtit a překonat. K tomu může nejlépe pomoci instruktor meditace, který má dlouholeté zkušenosti a zabývá se práci s lidmi s úzkostmi. Může vám pomoci meditaci provádět tak, aby pro vás byla maximálně přínosná a nepředstavovala pro vás riziko. Pod profesionálním vedením se nemusíte ničeho bát, ale raději alespoň zpočátku meditaci sami neprovádějte. Vyhnete se nepříjemným obtížím a rizikům.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
