Současná věda každodenně hledá cesty jak zlepšovat zdraví lidského těla i mysli a snaží se přijít na způsob jak vymýtit závažné choroby. Ale kromě všech těchto „bohulibých“ výzkumů se věda často zabývá i velmi kontroverzními tématy. V poslední době se například řeší možnost být schopen měnit lidské vzpomínky. Je to vůbec teoreticky reálné? A pokud ano, proč bychom vůbec něco takového chtěli umět?
Vzpomínky vytváří to, kým jsme
Vzpomínky z velké části formují naši povahu i názory. Dobré i špatné vzpomínky nám dávají možnost učit se, získávat zkušenosti a přetvářet je v hodnoty. Jenže existuje i celá řada traumatizujících vzpomínek, které bychom si nejraději přáli vymazat a navždy vypustit z hlavy. Mohou nám způsobovat vážné zdravotní potíže a ohrožovat naši existenci.
Studium fungování paměti přitahuje pozornost vědců celá staletí. Jedná se totiž o nesmírně komplexní a zároveň precizně fungující systém, ale stále je toho dost, co o paměti nevíme. I přesto už nějakou dobu existují studie, které se snaží odpovědět na otázku, zda lze s paměti manipulovat. Tedy měnit nebo kompletně odstraňovat vzpomínky a případně i vytvářet nové vzpomínky. Zní to jako sci-fi, ale možná ne tak docela.
Přizpůsobení se
Vědci například zjistili, že naše paměť rozhodně není tak dokonalá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Naopak podléhá spoustě vlivů a jakoby se „přizpůsobuje“ nám i našemu prostředí. Vědci rozlišují dvě formy přizpůsobení:
- osobní přizpůsobení, kdy se konkrétní vzpomínky člověka přizpůsobují sociálnímu vlivu a paměť uchovává situace, které nejsou skutečné
- veřejné přizpůsobení, kdy člověk navenek tvrdí, že události vnímá konformním způsobem, ale ve skutečnosti si uchovává pravou a reálnou vzpomínku
Vědci tedy zjistili minimálně to, že vzpomínky se neukládají nutně tak, jak jsme je zažili, ale jak se rozhodneme je uložit. Tedy i s přidáním nebo ubráním určitých faktů. Paměť navíc není statická a neustále se mění. Jednotlivé synapse se spojují a rozpojují podle toho, jak často je využíváme, a to také znamená, že nepoužívané informace jednoduše časem zapomeneme. Čistě teoreticky by tedy měla existovat možnost, jak vzpomínky oslabit nebo je úplně vymazat.
Lze vzpomínkami manipulovat?
Vědci provedli test na myších a krysách, při kterém chtěli vyvrátit či potvrdit, zda lze vzpomínkami manipulovat. Použili k tomu chirurgické metody různého spojování neuronů a také použití nejrůznějších chemických látek, které fungují na bázi anestetik. Podle současných závěrů totiž víme, že vzpomínky se neformují okamžitě, ale mezi událostí a vytvořením vzpomínky je prodleva. Pokud by v této prodlevě bylo možné zasáhnout, je teoreticky možné, že by se vzpomínka vůbec nevytvořila.
Výsledek experimentu byl z vědeckého hlediska rozhodně uspokojující, protože se potvrdily některé teoretické předpoklady. Myši například zcela „zapomněly“, že někde učinily špatnou zkušenost a na nebezpečné místo se opakovaně vracely.
Jenže jak už to u podobných výzkumů bývá, lidský mozek nefunguje stejně jako mozek myši nebo krysy. V mnoha ohledech si samozřejmě jsou podobné, ale to, že určitá technika funguje na myši, neznamená, že bude fungovat i na člověka. A samozřejmě je zde vždy také otázka vedlejších účinků.
Pravdou ale je, že vědci se pomalu ale jistě přibližují k opravdu revolučním a průlomovým poznatkům. Bude poté na nás a na celé civilizaci, zda budeme schopni tyto poznatky využít k dobrému. S velkými znalostmi totiž přichází i velká zodpovědnost. Prozatím je však manipulace vzpomínek pouze teoretickým konstruktem. A zda se někdy dočkáme momentu, kdy si budeme pro vzpomínky chodit na kliniku, je zatím zcela ve hvězdách.
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
