Z dětství si určitě všichni velmi dobře pamatujeme pohádku Sůl nad zlato. A z ní také víme, že sůl je velmi důležitá, protože bez ní chybí jídlu chuť. Na druhou stranu je třeba si také uvědomit, že i soli může být nadbytek, a to daleko snadněji, než si možná myslíme. A pokud s ní nešetříme, hrozí nám také vážné zdravotní komplikace. Sůl byla v minulosti mimo jiné používána k léčebným účelům, jako konzervant, nebo dokonce jako platidlo. A i dnes hraje v našich životech důležitou roli. Je ale třeba mít se před ní na pozoru a konzumovat ji střídmě.
Sůl a nadměrné zadržování vody
Voda je základ života a všichni víme, že naše těla jsou tvořena až ze 45–75 % právě z této životodárné tekutiny. Konkrétní množství závisí především na věku, tělesném složení nebo stavu organismu. Množství vody v těle je velmi přísně hormonálně regulováno. Mohou však nastat situace, kdy náš organismus začne vodu zadržovat, což se může projevit otoky, celulitidou nebo pověstným pocitem těžkých nohou. Poměrně běžné to bývá třeba v období těhotenství nebo před začátkem menstruace, kdy jsou tyto stavy navozeny hormonálně a není třeba se jimi znepokojovat.
Jenže někdy tímto stavem trpíme prakticky soustavně. Možnou příčinou zavodnění pak může být u citlivých jedinců také právě zvýšená konzumace soli. Na vině je v tomto případě sodík, který je přirozenou součástí kuchyňské soli. Právě tento prvek totiž zajišťuje přesuny vody v těle i její zadržované množství. Jestliže tedy v našem těle bude vyšší počet sodných iontů, může se voda hromadit v mezibuněčném prostoru.
Zadržování vody a hubnutí
Nadměrné solení tedy může mít u citlivých jedinců vliv na obsah vody v těle. Zároveň se ale vždy jedná o minimální odchylku v řádu maximálně jednotek %. Proto nelze na zadržování vody svalovat naše neúspěchy v redukci nadbytečných kilogramů. Ve skutečnosti má naše tělo k dispozici mnoho účinných mechanismů, kterými si množství vody samo reguluje. Sůl tedy v tomto případě nebude viníkem, byť je pravdou, že vám snažení může trošku komplikovat.
Rizika nadměrné konzumace soli
Bylo prokázáno, že zvýšená konzumace soli se pojí s rozvojem vysokého krevního tlaku. Dlouhodobě zvýšený krevní tlak představuje výrazné riziko v poškození organismu. Následkem toho může hrozit onemocnění srdce a cév, případně také onemocnění ledvin.
Kolik soli můžeme denně sníst
Světová zdravotnická organizace doporučuje, že maximální příjem soli u dospělého člověka by neměl překročit 5 g denně. Realita je však trochu jiná. V západních zemích bývá denní příjem klidně i 15, nebo dokonce 20 g. Toto zjištění je poměrně alarmující, protože se ukazuje, že i při cílené snaze je skoro nemožné příjem soli snížit na doručenou hladinu kvůli vysokému obsahu soli v prakticky všech průmyslových potravinách.
Pokud máme sodíku v organismu nadbytek, je dobrou protiváhou pravidelný příjem draslíku. Právě draslík je schopen krevní tlak naopak snižovat. Vyplatí se tedy na jeho příjem zaměřit a pravidelně jej doplňovat. Draslík najdeme v potravinách rostlinného původu, konkrétně např. v banánech, meruňkách, rybízu, švestkách, bramborách, špenátu, rajčatech nebo houbách.
Kde je soli příliš
Největším zdrojem soli jsou převážně tzv. ultrazpracované potravinářské produkty. K nim patří především:
- chipsy, tyčinky, krekry, křupky
- konzervy
- instantní jídla
- pečivo
- masné výrobky
- některé druhy sýrů
- solené ořechy
Velký obsah soli v těchto výrobcích má své opodstatnění. Sůl totiž dodává jídlu atraktivní chuť, a také způsobuje intenzivnější vnímání chutí, a tím pádem jich na posezení spořádáme víc.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
