„Mít úzkost nebo strach čas od času je normální“, popisuje sedmadvacetiletý Lukáš. „Ale budit se každé ráno v propoceném pyžamu a tlukoucím srdcem, mít strach vyjít na ulici a bát se každé reakce nebo pohledu, to už je vážný problém.“
A Lukáš je jen jedním z mnoha dalším lidí, kteří podobnými stavy trpí dennodenně a myslí si, že je to jen jejich problém a že oni jsou „ti divní“. Podle poslední zdravotnických výzkumů trpí nějakou formou psychické poruchy každý čtvrtý člověk, což znamená, že je velice pravděpodobné, že i ve vašem okolí se někdo takový nachází. Můžete to být vy sami, váš partner dítě nebo rodiče či přátelé. A možná to na nich ani není úplně poznat. Jen se třeba tolik nezapojují do různých aktivit nebo je občas přistihnete, že jsou extrémně unavení nebo vyčerpaní. To vše může být počátečních příznakem psychických problémů.
Jak poruchy ovlivňují váš každodenní život
Lukáš popisuje, jak je pro něj obtížní plnit si své každodenní úkoly. „Často je pro mě těžké ráno vůbec vstát z postele. Jsem zaprvé hrozně unavený a navíc mám obavy co nový den přinese a jaké obtížné situace mě čekají. Stačí jít jen do školy nebo do práce, stačí jakákoliv stresová událost a já vím, že to nebudu schopný zvládnout.“
- Školní či pracovní vypětí je pro lidi trpícími úzkostí prakticky nesnesitelné. Cítí se špatně už jen sami z sebe a tlak v práci nebo ve škole může způsobit, že se úplně sesypou.
- Úzkost zabírá hrozně moc času. Takovým lidem zabere dvakrát tak dlouho, aby se přesvědčili, že musí někam jít, trvá jim déle udělat rozhodnutí, protože nevědí, jak se zrovna budou cítit.
- Je obtížné udržovat jakékoliv intenzivní vztahy. Úzkostlivý člověk potřebuje trávit hodně času o samotě a nedokáže se tolik otevřeně sdílet.
- Nemáte přehled o skutečné realitě. Řada věcí vám připadá extrémně zveličená, nejste si jisti vlastním úsudkem.
Pomoc v nedohlednu
Největším problémem je, že si tito lidé své onemocnění neuvědomují. Myslí si, že je to normální, anebo že jsou prostě „divní“. I pokud si dokážou přiznat, že mají problém, jen těžko najdou odvahu a odhodlání jej nějak řešit. Bez cizí pomoci jsou úzkosti a deprese v podstatě bludným kruhem, který nemusí nikdy skončit.
Zodpovědnost tedy částečně leží i na nás, zdravých lidech, kteří by měli mít otevřené oči a sledovat, co se děje se jejich blízkými a být připraveni citlivě zasáhnout. To se snadno řekne a hůř udělá, protože nemocný člověk často pomoc odmítá s tím, že mu přeci nic není. V takovém případě je nezbytná vytrvalost a dobré přesvědčovací schopnosti.
Sledujte příznaky
Jak rozpoznat, že má někdo ve vašem okolí problém? Sledujte tyto příznaky:
- straní se kolektivu, odmítá společenské akce, nemluví o sobě
- často chodí pozdě
- tvrdí, že je pořád nemocný
- hledá záminky k tomu, aby nemusel trávit delší dobu v nějaké společnosti
- nezvládá stresové situace, často se to může projevit i zcela fyziologickými projevy jako je zvracení, nadměrné pocení apod.
Nebuďte k těmto signálům neteční. Neznamená to nutně, že je tento člověk nemocný a potřebuje psychologickou pomoc. Jisté ale je, že potřebuje nějakou pomoc. Alespoň rozhovor, citlivý zájem, nabídka pomoci, asistence a další. Dobrým nápadem může být třeba i doporučit nějakou knihu nebo článek o tomto tématu. Řada lidí potvrzuje, že jim to pomohlo uvědomit si, že skutečně mají problém a řešit ho. Mnozí se v symptomech sami poznali a poprvé si uvědomili, že se vlastně jedná o nemoc.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
