O protahování před cvičením se toho už namluvilo dost. Většina lidí se nejspíš shodne na tom, že strečink je naprosto nezbytná součást každé fyzické aktivity a jeho vynechávání našemu zdraví neprospívá. Někteří lidé ale tvrdí, že se protahování přeceňuje. Není až tak nezbytně nutné a záleží především na typu aktivity a také na konkrétním typu postavy, na kondici a na celkovém zdravotním stavu. Jak je to tedy doopravdy?
Proč se lidé protahují?
Téměř každý fitness trenér by začal svou lekci nejprve protažením. Je to proto, že při protahování se tělo zahřeje, svaly se připraví na cvičení a tělo se dostane do režimu „očekávám nějakou fyzickou zátěž“. I srdce a dýchání se díky strečinku dostanou do aktivní fáze, při které srdce silněji pumpuje krev a plíce se roztahují, aby byly připraveny na zátěž.
Většinou lidé provádí tzv. statický strečink. To znamenám, že se při něm příliš nepohybují, ale spíše stojí na místě a jednotlivé svaly protahují. Existuje ale i dynamický strečink, při kterém jde daleko více o zahřátí a prokrvení organismu.
Statické vs. dynamické
Při statickém protahování jde především o přípravu a protažení svalů a kloubů. Je to veskrze příjemná aktivita, která není nijak zvlášť namáhavá, a pro většinu lidí je i docela oblíbená. Provádí se po krátkou dobu, třeba jen pět minut. Je to jednoduše takový přechod mezi klidovou fází a mezi aktivní fází, kdy tělo dostává zabrat.
Při dynamickém strečinku se jedná o pohyb a jde primárně o to, aby se tělo dostalo do tempa, aby se svaly zahřály a aby byl přechod z klidové fáze do fáze vysokého energetického výdeje co možná nejvíce pozvolný. Tento typ protahování využívají převážně atleti a profesionální sportovci a zabere většinou déle. Jedná se obvykle o sekvenci cviků, která trvá alespoň 15 minut.
Co protahování dokáže
Strečink především pomáhá zmírnit potíže při samotném cvičení. Pro tělo není samotná aktivita takový šok, pokud jí předchází fáze postupného přechodu z klidu do pohybu.
Protahování je také nesmírně důležité pro zachování flexibility těla. Můžete být totiž ve skvělé kondici, ale vlastně být úplně zatuhlí. A když po vás někdo bude chtít, abyste se dotkli dlaněmi země, když stojíte, zjistíte, že nemáte nejmenší šanci. Tomuto se dá pravidelným protahováním zabránit. Pružné svaly, šlachy a klouby se lépe adaptují na změny a člověk se snadněji vyhne pocitům ztuhlosti po cvičení.
Strečink vás na cvičení připraví i psychicky. Můžete se lépe dostat „do nálady“, zapomenout na starosti a začít se soustředit na vaše cvičení. Pomáhá také nastavit jistý režim ve cvičení, který se snadno dodržuje.
Co protahování nedokáže
Protahování ale není samospasitelné a některé věci si díky němu nezaručíte. Obvykle se třeba tvrdí, že protahování snižuje riziko zranění během cvičení. To ale není tak úplně pravda. Nelze najít žádný přímý důkaz, že by se takto zranění dalo eliminovat.
Protahování vám také nezajistí hezké štíhlé svalstvo. To je dáno především geneticky. Zatímco někteří lidé mají krásné dlouhé a štíhlé stehenní svaly, i když pravidelně běhají a posilují. Některým lidem spíše rostou stehna do šířky. Protahování na to nemá příliš vliv.
Strečink také neumí zabránit bolesti svalů po cvičení. Jde především o množství uvolněné kyseliny mléčné než o to, zda se protáhnete či nikoliv. Na strečink tedy nelze univerzálně spoléhat jako na řešení všech následků fyzické aktivity.
Lze tedy strečink spíše doporučit? Určitě ano. Krátkým rozehřátím před cvičením a protažením po něm jistě nelze nic zkazit. Je však důležité provádět strečink správně, abyste si neublížili. Ideálně se tedy nechte inspirovat nějakým profesionálem, který ví, co dělá.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
