Ve vodě je život, to víme asi všichni. Zatímco bez jídla se dá vydržet klidně i několik týdnů, bez vody to nejde více než pár dní. Voda je tedy základem pro zdravý život. I přesto ale podle Světové zdravotnické organizace nemá ani v dnešní době asi 10 % populace přístup k pitné vodě. V některých jiných částech světa zase voda může být znečištěná nebo dostupná jen velmi obtížně.
My si tedy můžeme vážit toho, že nám pitná voda bez potíží teče z kohoutku a nemusíme si dělat starosti, zda jí budeme mít dost. Je ale tato kohoutková voda opravdu zcela neškodná a vhodná pro každodenní konzumaci? Nebo bychom z různých důvodů měli dát raději přednost vodě balené nebo nějak filtrované?
Co pitná voda obsahuje?
Kohoutková voda obsahuje koktejl nejrůznějších látek. Některé jsou pro nás důležité, jiné nám mohou škodit. Které konkrétně to ale jsou?
Minerální látky. Pitná voda běžně obsahuje například sodík, draslík nebo hořčík (asi 7 mg/l) a vápník (asi 45 mg/l). Jejich přítomnost je v pitné vodě velmi důležitá. Právě tyto látky (elektrolyty) ovlivňují chuť vody a do jisté míry nám také mohou pomoci s doplněním minerálů do našeho těla.
Těžké kovy. Bohužel pitná voda z kohoutku obsahuje i tyto nebezpečné látky – například rtuť, kadmium nebo arsen. Je jasné, že ty ve vodě určitě nechceme, ale není třeba panikařit – v České republice se s takovou kontaminací prakticky nesetkáme. Může být ale problém v některých jiných zemích, kde se proto konzumace kohoutkové vody nedoporučuje (jižní Asie apod.)
Dusičnany a dusitany. Voda, která obsahuje tyto látky bývá znečištěna hnojivy. V pitné vodě se vyskytují vždy, důležité je vyhýbat se příliš velkému množství těchto látek. U nás je samozřejmě obsah těchto látek ve vodě velmi pečlivě sledován, takže u vody z kohoutku se toho není třeba bát, ale pokud občas rádi ochutnáte vodu v přírodě (ze studánek), může být obsah vysoký a nevhodný pro konzumaci.
Mikrobiální znečištění. Voda může být znečištěna také bakteriemi, například enterokoky nebo E. coli, které se tam mohou dostat například při fekálním znečištění. Tyto bakterie v pitné vodě nechceme v žádném množství – a v ČR se toho opět bát nemusíme.
Pitná kohoutková voda je samozřejmě pečlivě a pravidelně kontrolována. Mezi základní hlídané parametry patří minerální látky, těžké kovy, dusičnany, dusitany a možné mikrobiální znečištěný. Všechny podstatné parametry jsou tedy konstantně vyhodnocovány a jakmile by něco nebylo v pořádku, situace by se ihned řešila. Není třeba se vůbec bát, že by vám z kohoutkové vody hrozilo nějaké nebezpečí. Ve většině případů dokonce kohoutková voda splňuje i velmi přísné požadavky na kojeneckou vodu.
Co může být nebezpečné?
Pitná voda může obsahovat ještě mnoho dalších chemických látek, ze kterých se často jmenují dvě skupiny látek:
Pesticidy, které jsou stopami po zemědělské produkci. Ukládají se v těle zpravidla na několik týdnů a je možné, že mají negativní vliv na hormonální činnost lidského organismu.
Estrogeny se do vody mohou dostávat ze steroidních léků, podstatnou část ovšem také vylučují ženy.
Na většinu z těchto je skutečně možné v pitné vodě narazit. Je to však skutečně důvod k obavám? Aktuálně určitě ne – množství je tak malé, že na zdraví člověka pravděpodobně nemá žádný negativní vliv. Je však možné, že do budoucna by tyto látky mohly riziko představovat. I proto, že zatím nebyly stanoveny žádné oficiální limity, které by se měly dodržovat.
Z pitné kohoutkové vody tak není třeba mít strach – určitě ne u nás v ČR a ve zbytku Evropy také ne. Sice existují dohady o negativním vlivu některých látek ve vodě na lidské zdraví, zatím neexistují žádné důkazy o jejich škodlivosti při příjmu v takto nízkých dávkách.
Raději balená nebo filtrovaná voda?
I přesto, že kohoutková voda je chutná i zdravotně nezávadná, mnoho lidí si u nás kupuje vodu balenou. Má to ze zdravotního hlediska nějaké opodstatnění?
Dá se předpokládat, že u balených vody bude obsah estrogenů a pesticidů nižší. Ovšem to neznamená, že je balená voda sama o sobě zdravější volbou. Důvodem je především to, že se skladuje v plastových obalech, které mohou uvolňovat ftaláty. A ty jsou dalším zdrojem látek s potenciálním negativním účinkem na hormonální regulaci.
Pokud nám na kohoutkové vodě vadí zejména chuť, je dobrým řešením použít filtrační konvice se zabudovaným iontoměničem. Tím můžeme docílit příjemnější chuti. Také je takto možné snižovat tvrdost vody.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
