Ženy byly od pradávna podrobeny nadvládě mužů. Tedy alespoň tak o tom z větší části hovoří historie lidstva, i když se jistě najdou výjimky, které potvrzují pravidlo. Dnešní doba již ženám dává v podstatě stejné možnosti jako mužům, i když řada feministek by s tímto tvrzením jistě nesouhlasila. Oproti starověku či středověku se však v našem století ženám daří nadprůměrně, ačkoliv stále existují místa, kde práva žen velmi silně pokulhávají, a rozhodně to není dobře.
Velkým problémem je aktuálně především šikana na pracovišti. A může se projevovat velice nenápadně – drobnými urážkami a zesměšňováním, neochotou spolupracovat atd. Podobný druh chování, kdy ženy, většinou na vyšších pozicích, záměrně podkopávají a snižují autoritu jiných žen se začíná objevovat s rostoucím počtem žen na manažerských funkcích a ve vedení firem.
O to překvapivější ale možná je, že nenávistí nebo pohrdáním vůči ženám se nevyznačují pouze muži, ale i samotné ženy. Ty někdy využívají sexistické předsudky vůči jiným ženám. Typické je například to, že tyto ženy odmítají pracovat v ženském kolektivu, jelikož je pro ně méně hodnotný než ten mužský. Některé ženy si libují ve srážení a ponižování osob stejného pohlaví a v demonstraci vlastní nadřazenosti. Mnoho žen také kritizuje feministická hnutí nebo iniciativy za ochranu žen a jejich práv.
V úlu je místo jen pro jednu královnu
Tento zvláštní syndrom se nazývá syndrom včelí královny a vědci jej popsali již v roce 1973. Za „objevem“ tohoto chování stojí američtí psychologové Staines, Tavrisová a Jayaratne. Po několika desetiletích zkušeností se však zdá, že jejich původní představa je zjednodušená.
Dámy trpící tímto syndromem mají ve zvyku chovat se k podřízeným ženám mnohdy hůř, nebo, je-li to vůbec možné, ještě přísněji než k mužům. Jenže muži jsou jim sympatičtější jen za určitých podmínek – a to tehdy, když plní jejich přání, dělají, co si žena zamane, a nijak jim nepřekáží v kariérním postup. Pokud se ta ale nechovají, pak běda i jim. V častém repertoáru těchto „včelích královen“ je šikana podřízených, různé formy vydírání, přidělování málem neřešitelných úkolů a další. Nejde ani tak o to, že by tyto ženy měly tak velké nároky. Jen jednoduše nechtějí být fér a baví je dělat lidem naschvály. Rozhodně nepotvrzují psychologická zjištění o méně hierarchickém rozložení v týmech vedených ženami.
Daleko více než o nenávist vůči ženám jde tedy o chorou potřebu realizovat se způsobem, který ubližuje ostatním. A většinou není nutně podstatné, zda se jedná o muže či ženu.
Včelí královna jako šéf
Pokud vám také velí žena, pak vás možná ihned napadlo, že i ona bude včelí královnou. Ale zda to tak je, nebo ne, asi poznáte jen stěží. To je případ pro psychologa, nicméně věříme, že některé patologické příznaky se dají odhalit i z běžného kontaktu s takovou osobou.
Pozor si dejte na tzv. sebenaplňující proroctví. To ve zkratce znamená, že pokud od vysoce postavených osob nečekáte nic dobrého, tak ho podvědomě do očekávané role manipulujete.
Máte-li na pracovišti včelí královnu, pozor na to. Výzkumy ukazují, že dopady takového řízení mají na muže i ženy významně horší vliv, než když vám velí muž s podobně zvrácenými motivacemi. Stále platí, že muži ani ženy si od jiné ženy nedají rádi poroučet. Máte-li podezření, že se v takovém prostředí pohybujete, je to dost dobrý důvod uvažovat na změnou zaměstnání nebo přeřazení do jiného oddělení. Vaše psychika si zaslouží ochranu před patologickým chováním jakékoliv domnělé královny. A to ať jste muž, nebo žena. Na pohlaví zde vůbec nesejde, pro oba tábory je takové chování stejně rizikové.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.
